Prolog

Zdravím všechny manažerky a manažery,

po dlouhé odmlce bez přístupu k PC jsem se konečně na konci uplynulého roku dostal k nejnovějšímu ročníku Football Manageru, který jsem si tentokrát koupil, abych po nějaké době zase podpořil i výrobce. Jako první destinaci jsem si i přes nedávno zjištěnou oblibu nižších soutěží v ČR (za kterou vděčím Tenshimu a jeho úžasné databázi, které k dokonalosti chybí pouze III. třída okresu Nový Jičín, kde působím i já) na tzv. „osahání“ zvolil na osahání Barcelonu, které fandím prakticky od pařížského finále Ligy mistrů v roce 2006 - důkladněji však od jarní části sezony 2008/2009, kdy v ní začal úřadovat nejlepší trenér v dějinách tohoto sportu, Josep Guardiola.

Od té doby zažila několik vzestupů, ale také pádů Ten poslední, po době úřadování prezidenta, jehož jméno nebudu vzhledem k tomu, jak jím pohrdám, ani psát, byl markantní. Všechno začal už jeho kamarád a další kriminálník, který už si své odseděl za katrem, a všechno se to projevilo na reputaci klubu, která dostala pořádnou ránu a to nejen ve sportovní sféře, kde dosáhla tzv. „Pyrrhova vítězství“, když v roce 2015 naposledy triumfovala na evropské scéně, což znamenalo setrvání tehdejších činovníků. Naštěstí se nyní s návratem Joana Laporty blýská na lepší časy. Namísto Xaviho Hernándeze ale budu nejbližším kormidelníkem fiktivních dějin já (v reálu jsem však z akvizice naší legendy nadšen a přeji jí úspěch).

Cíl je jasný - co nejrychleji odmazat dluh, který na začátku hry činí něco přes miliardu eur (což odpovídá i skutečnosti), dále pročistit kádr od starého dřeva a opět do něj vmísit domácí talent a v neposlední řadě opět zaznamenat nějaké úspěchy, kterých je od posledního triumfu v Lize mistrů skutečně poskrovnu. Zkrátka jak by řekl bývalý prezident USA, Donald Trump: „We will make Barcelona great again. Uvidíme, jak se mi to bude dařit - první sezonu už mám zdárně za sebou a report z ní naleznete hned níže. S představováním klubu se nebudu zdržovat. Každý fotbalový fanoušek tento klub budící všechny možné emoce zná a vygooglit si úspěchy umí opět snad každý uživatel PC.

Zároveň se dopředu omlouvám za absenci screenshotů z první sezony - v době, kdy jsem se rozhodl něco sepsat, jsem už zakončoval druhý ročník a plno věcí nemohu ofotit, jelikož k nim nemám přístup. Vzhledem k PC mám zapnuté pouze Španělsko (od začátku 4. ligy, od druhého ročníku 3. a od dalšího plánuji jen první dvě). V neposlední řadě bych rád upozornil na fakt, že jednotlivé díly budou vycházet nepravidelně a to z důvodu absence volného času a to kolikrát i na samotné hraní, natož psaní (které mi ale po loňském přerušení překladů někdy zachybí). Děkuji dopředu za přečtení a veškeré podněty, připomínky, pochvaly či žádosti o screenshot adresujte do komentářů, kterým se pokusím věnovat.

Visca el Barça!

Přestupy a příprava


Jako první jsem se pustil do čistky zaměstnaneckého štábu, neboť jak už jsem říkal u jiných štací, u něj to vše začíná. Zbavil jsem se takřka veškerých přebytečných členů z ér Ronalda Koemana či Quiqueho Setiéna. Z kvanta příchodů zmiňme experta mezi fyzioterapeuty Lievena Maesschalka, návrat Bojana Krkiče seniora či akvizici ikony Arsenalu, Dennise Bergkampa. kuriozitou je pak podpis Chilana Manuela Pellegriniho, bývalého kouče Realu Madrid, který v únoru rozšířil naši skautskou síť. Na konci sezony nám ještě Cádiz ukořistil Óscara Lópeze, kterého jsem u kormidla mládeže nahradil mým oblíbeným útočníkem a jedním z hráčů Pepovy éry, Davidem Villou.



První přestupové okno zůstalo zavřené, což mi tolik nevadilo, jelikož jsem si mohl o to detailněji prohlédnout to, co mám k dispozici. A nutno hned takto od podlahy říci, že nic moc. Spíše nic. Jako první úkol jsem si dal ulevit mzdovému rozpočtu, což znamenalo se rozloučit s těmi, kteří berou pořádné pálky a kolikrát už nezaslouženě. Jediný, nad kým jsem se rozmýšlel déle, byl Sergio Busquets, ovšem při pohledu na talenty, které v poslední době vyplivla La Masia, jsem se rozhodl prodat i jej. Gerard Piqué od doby, co se začal fušovat do tenisu a herního průmyslu, studovat školu v Americe a vést FC Andorru, šel také výkonnostně dolů a tak jeho odchod nepostrádal logiku.

A takový Jordi Alba měl být prodán už někdy od ostudného klání s Liverpoolem v semifinále Ligy mistrů a mnohem důkladněji se měla řešit jeho náhrada (nebo dopřát více prostoru Lucasi Dignemu). Totéž platí i o pravé straně, kde jsme Daniela Alvese nahradili ... Danielem Alvesem. Loučil jsem se - ač nerad - i se Sergim Robertem, který pobíral taktéž velkou gáži a tak jsem se rozhodl jej zpeněžit. Philippa Coutinha si vybral Manchester United a do Benfiky jsem poslal gólmana Norberta Neta. Odchody hráčů jako Sergiňo Dest, Moussa Wagué či Martin Braithwaite pak ponechám bez delšího komentáře - takoví hráči zkrátka nemají ve velkoklubu typu Barcelony co dělat.

Problém tedy nastal jen u Samuela Umtitiho s Ousmanem Dembélém, kteří se lidově řečeno zasekli a nechtěli se hnout z místa. Oba tedy opustí klub po vypršení smlouvy, druhý jmenovaný křídelník pak zná i svou budoucí destinaci a to mnichovský Bayern. Nutno dodat, že jsem oba zkoušel i v zápasech a svými výkony mě utvrdili v tom, že chybět nebudou. Zde je hra velice reálná skutečnému stavu a za to dávám vývojářům palec nahoru.



Už mí předchůdci vyjednali příchod Emreho Demira, k němuž dojde až příští rok na začátku sezony. A nebude jediným. Na volném trhu se mi totiž povedlo podepsat několik kvalitních plejerů. Z Olympique Marseille dorazí pod vrchol Montjuïc Boubacar Kamara - francouzský středopolař či v případě potřeby obránce. Za konečnou sumu ve výši 1 milion eur dorazil i Matías Arezo, což je vycházející naděje do útoku, kterou jsem obratem nechal hostovat v jeho domovském River Plate z Uruguaye.

Opravdovou bombou je však akvizicie Kyliana Mbappého z PSG, kde jsem si řekl, že pokud nám oni můžou zadarmo ukořistit legendu a pro mnohé - včetně mé maličkosti - nejlepšího hráče na světě, Lionela Messiho, já jim mohu takto uzmout jejich klenot. Za peníze tedy i kvůli prodeji Clémenta Lengleta a přístupu Umtitiho, kde jsem byl nachystaný dávat šance i mladíkům z béčka, přišel v lednu pouze Dan-Axel Zagadou. Čtyřiadvacetiletý stoper z Borussie Dortmund nás stál 27 a půl milionů eur.



Na konci července nás nejprve čekalo turné po Asii, konkrétně pak v Jižní Korei. Zde jsme vyzvali trojlístek týmu a všechny shodně porazili 1:0. Následoval každoroční souboj o pohár nesoucí jméno zakladatele, Joana Gampera. Namísto jednoho zápasu ale došlo ke změně formátu na souboj čtyř celků. Nejprve jsme prohráli po penaltách s londýnskými The Gunners. V souboji o třetí místo nás porazili Les Gones, neboli Olympique Lyon. V přípravných zápasech ale vedl tým můj asistent a šlo hlavně o nabití kondice a seznámení se s taktickými pokyny, výsledkově jsem se nad nimi vůbec nepozastavoval.



Shrnutí působení A-týmu v soutěžích
Španělská nejvyšší soutěž pro nás dá se říct nebyla prioritou, jelikož jsem tušil, že s tím, co máme v týmu, na titul nemůžeme pomýšlet. Opak se nakonec i po změně formace z 4-1-2-2-1 na 4-2-3-1 stal pravdou a my 3 kola před koncem okupovali nejvyšší příčku a to spolu s Villarrealem a Realem Madrid, který měl stejný počet bodů. Debakl od Žluté ponorky nám ale definitivně ukončil jakékoliv naděje a po plichtě s městským rivalem z Espanyolu jsme mohli být rádi za 4. místo, které ale stále zajišťuje účast v nejprestižnějším klubovém turnaji na starém kontinentu. Co mě mrzí je titul pro šťastlivce z Madridu, více jsem osobně přál úspěch družině Unaie Emeryho.



Ve skupině jsme dostali schůdné soupeře a to portugalskou Benfiku, francouzské Lille a švédské Malmö. Až na porážku na Stadionu světla jsme všechny zápasy vyhráli a šli tak do playoff z prvního místa. Hned v osmifinále jsme pak vyfasovali PSG, o jehož postupu rozhodl prakticky pouze a jen náš budoucí hráč. Mega-talent připomínající zjevem Donattella z Želv ninja nastřílel v obou zápasech celkem tři góly. Nutno dodat, že v odvetě jsme měli blízko k dramatu. Nejsem však nijak znechucený nebo rozzlobený - ostatně došli jsme dál, než ve skutečnosti, kde na jaře čeká na Blaugranas Evropská liga a v ní Neapol. Na závěr jen poznámka - celkovým vítězem se stal Liverpool po těsné výhře 1:0 s naším pokořitelem.



V poháru jsme nejprve porazili Zaragozu 3:2, aby nám velmi brzo vystavil stopku Laviho oblíbený Real Valladolid, ovšem jak říkám, první sezona je na seznámení se situací a prvními kroky, což naštěstí chápalo i vedení. Dodávám, že v poháru jsem dával hodně šanci náhradníkům a to včetně brankářského postu. Pohár nad své hlavy pozvedli hráči Valencie, kteří přehráli v posledním duelu Real a například ve čtvrtfinále poslali domů i Atlétiko.



V lednu nás čekalo dostaveníčko v Saúdské Arábii, kde se čtyři nejlepší týmy Španělska vydaly opět zabojovat o zisk španělského superpoháru. Ještě než jsme se ale na Blízkém východě stačili zahřát, prvním expresem domů nás poslal Athletic, jenž nám uštědřil lekci z produktivity a po výsledku 0:3 postoupil do finále. V něm vyzval Real, který se do něj dostal tak tak výhrou na penalty. A také tento souboj dotáhl až do rozstřelu. V něm ale byli úspěšnější zástupci Bilbaa, kteří tak brali cenný skalp.



Z nějakého pro mě stále nepochopeného důvodu jsme ještě v létě po skončení všech soutěží odjeli znovu do Saúdské Arábie odehrát Mistrovství světa klubů. Pravděpodobně to bylo za čtvrtfinálovou účast v Champions League z předchozí sezony, kde ještě mému předchůdci vyprášil kožich mnichovský Bayern. Každopádně jsem této soutěži vůbec nevěnoval pozornost a po úvodní skupinové přestřelce s hokejovým skóre 4:5, kterou vyhrálo Flamengo, jsem v druhém klání s Al-Ahly nechal hrát náhradníky a po těsné prohře 0:1 jsme se vraceli domů. Vítězem celého turnaje se stal Liverpool, který porazil ve finále Bayern Mnichov 3:2.


Hodnocení A-mužstva

Mezi třemi tyčemi strávil drtivou většinu času Marc-André ter Stegen a ačkoliv nás několikrát podržel svými typickými heroickými výkony, i na něm jsem si všiml, že už to asi lepší nebude. Nehledě na to, že celý rok brečel, že jsem pustil Albu a nedal Baldému slíbenou minutáž na hřišti. Silně uvažuji o jednom brankáři, který by byl za pakatel a v případě potřeby by jej dokázal i nahradit, nicméně pořád je to světová špička a počítám s jeho setrváním. Zároveň byl nominován na lavičku Equipo de la temporada v LaLize. Iňaki Peňa se jako dvojka příliš neblýsknul a rozhodně budu zvažovat jeho budoucnost - ideálně bych jej poslal někam na hostování, aby chytal pravidelně a ne jen pár utkání do roka.


Velice mě překvapil Ronald Araújo, o němž jsem měl zkreslené mínění. Jedná se o skutečně kvalitního obránce (což potvrdila jeho nominace do týmu roku) a doufám, že kolem něj postavíme naši obrannou čtveřici. Stejně tak zazářil Óscar Mingueza, jehož jsem v předchozích ročnících prakticky hned prodával anebo jej stavěl na střed defenzívy. Na pravém kraji ale nechyboval a naopak podával velmi solidní výkony, které mu dokonce vynesly hned 7 cen pro nejlepšího hráče utkání. Éric García nebyl špatný, ale vybral si hned několik nepovedených momentů, které přikládám nezkušenosti. Vlevo dostal hodně prostoru mladičký Alejandro Baldé a nutno dodat, že to nebyla úplná ostuda.


Záložní řadu vedl prakticky neustále Frenkie de Jong a doufám, že tomu bude i nadále. Více zasunutý zahrál poměrně dost duelů Nico González a toho jsem točil spolu s dalším supertalentem z domova, Gavim. Oba mě přesvědčili, že bude v nejlepším zájmu si je nechat. Před nimi hrál nejvícekrát Pedri, který je prostě senzační. A když nemohl, zaskočil na jeho místě Riqui Puig - raději bych byl asi za Carlese Aleňu, ale ten už delší dobu hraje v Getafe. Puiga bych si rád nechal, nicméně výkony v porovnání s mladšími kolegy nejsou tak dobré. Z Besiktase se nám má vracet Miralem Pjanič, ovšem tomu už jsem v průběhu roku naznačil, že si má prodat veškeré nemovitosti na území Barcelony - u mě mu pšenka nepokvete.


Když byl zdravý a ve formě, byl Ansu Fati k nezastavení. A když se mu nevedlo dle představ, posunul se na hrot jako Zatažený útočník a jeho post zaujal Depay, který zde taky umí. Na opačné straně se protočilo několik hráčů - nejvíce odehrál Álex Collado, který nenadchl, ale ani neurazil. Totéž se dá říci o Yusufu Demirovi, jenž u nás hostoval z Rapidu Vídeň a měli jsme i opci na 10 milionů eur, nicméně raději upřednostním domácí talent + se nám z hostování má vrátit o něco kvalitnější Francisco Trincao (pokud nebude prodán) a Antoine Griezmann. S Francouzem ale nepočítám, už jen kvůli jeho absurdnímu platu.


V útoku nás opravdu tlačila bota. Jak bylo řečeno výše, Luuk de Jong dostal pár šancí a i když několik gólů dal, dlouhodobou perspektivu v něm nemůže vidět nikdo. Sergio Agüero u nás odehrál více, než v reálu, nicméně taky to nebyla žádná hitparáda. Číselně pak vycházel nejlépe Memphis Depay, který v jednom zápase dokázal téměř zastínit i Messiho, aby z toho v následujících dvou podal silně podprůměrné výkony. Vzhledem k tomu, že nás posledně jmenovaný Nizozemec nic nestál, určitě bych si jej rád ponechal v kádru aspoň na lavičku. Kun asi půjde zkusit své štěstí do světa. Jedním okem už sleduji i mladíka Estanise Pedrolu nebo Fabiana Luzziho.


Ostatní výběry


Béčko postoupilo ze třetí nejvyšší soutěže do druhé zvané LaLiga SmartBank, čímž se aspoň konečně uleví mému stařičkému procesoru, jelikož můžu všechny soutěže pod ní vypnout. V Primera RFEF Footters, konkrétně pak její 2. skupině, nedala nikomu šanci a před druhým Albacete skončili svěřenci Sergiho Barjuána s náskokem 22 bodů a rozdílem ve skóre +62.



Naše devatenáctka opanovala ligu, kde nechala o 4 body za sebou druhé rivaly z Espanyolu, a také Mládežnickou ligu UEFA. V ní ve skupině smetla dvojcifernými příděly Malmö i Benfiku a postupně prošla až do finále, kde narazila na vrstevníky z Atlétika a po výsledku 5:1 z toho bylo přesvědčivé vítězství a převzetí trofeje. V domácím poháru zůstala těsně před branami úspěchu a to v semifinále na úkor později vítězných mladíků Los Blancos.


Informace z klubu

• Dluh se povedlo dostat pod miliardu a to na sumu kolem 900 milionů eur.
• V průběhu sezony jsem vystudoval první dvě trenérské licence - to jest Národní C a Národní B. Dále jsem v druhé polovině sezony dostal nabídku na prodloužení smlouvy, kde jsem si nechal razantně snížit plat (na nejnižší možnou hranici 200 tisíc eur), naopak navýšit počet let (na maximum 5) a přidat bonusy za vítězství ve všech soutěžích (vždy po 500 tisících eur).
• Na tiskové konference jsem vydržel chodit jen chvíli, protože nejsem placený od tlachání s médii, které jsou navíce naprostou žumpou - znalí vědí, že ve Španělsku je tomu tak obzvláště. Při představení posil jsem se zúčastnil vždy a totéž platí i pro rozhovory před či po zápase. Zde jsem se ovšem nebál několikrát rozhovor předčasně ukončit anebo poslat rovnou asistenta.

Přestupy a příprava


Trenérský štáb už tolika změn nedoznal, jelikož v úvodní sezoně prošel pořádným zemětřesením a po angažování skutečných odborníků se prakticky ihned vyšvihl na čelo téměř všech pořadí v rámci porovnání s ligou. U hráčů ale k několika přesunům došlo.


Co se odchodů týče, žádné velké manévry, jako při mém nástupu, se nekonaly. Dle avíza jsem prodal Antoina Griezmanna (PSG) a Miralema Pjaniče (Chelsea). Odešel také Álex Collado a to do Porta, jelikož navrátilec z hostování Francisco Trincao předváděl velice solidní výkony, které zastínily odchovance, jenž nám ale v prvním roce několikrát pomohl. Sergio Agüero odešel do AC Milán, za Memphise Depaye jsme z Juventusu inkasovali solidních 38 mega a z hromady hostování bych zmínil především Iliase Akhomacha a Fabiána Luzziho, dva velké talenty.


Za 41 mega přišel Raphaël Guerreiro z BVB. Na levého beka jsem měl vyhlídnuté i další adepty - nejžhavějším byl José Gayà, o němž se spekuluje i v reálu - nicméně cenově byl v porovnání s kvalitou dostupný pouze osmadvacetiletý Portugalec. Obranu jsme však posílili ještě příchodem Césara Azpilicuety. Velezkušený mazák nás stál cca. 20 milionů eur a podepsal na 2 roky. Vzhledem k tehdejším manýrům ter Stegena také hned dostal pozici zástupce kapitána, kterým je prakticky už od mého příchodu Araújo. Tyto dvě posily byly zapsány ještě do souhrnu v předchozím ročníku, proto jsem je v minulém přehledu přestupů musel zamlžit (stejně jako odchod Griezmanna).

Na ještě větší přestupovou sumu než v případě Guerreira, konkrétně 55 milionů, nás vyšel Ferrán Torres z Manchesteru City. Mladé křídlo přišlo vyztužit pravou stranu po odchodu Griezmanna, který zde byl podle mé databáze přirozeným hráčem, a ačkoliv byl velmi drahý, vidím v něm obrovský potenciál. Druhou možností byl Justin Kluivert z Říma. I vzhledem k našemu dluhu se jedná o opravdu velké částky, ale věřil jsem v jejich návratnost. Kvůli odchodu Neta a nepříliš povedeným zápasům Peňi jsem musel řešit případnou dvojku a mí skauti ukázali prstem na Dominika Livakoviče z Dinama Záhřeb. Do chorvatského celku putovalo nakonec kolem 13 a půl milionů evropské měny.

I přes příchod Kyliana Mbappého jsem chtěl opravdu posílit útok a proto jsem podepsal ještě Karima Adeyemiho. Tento mladičký megatalent z Lipska nás vyšel na 30 milionů eur a po jeho akvizici jsem byl naprosto spokojen s příchody. V zimě se pak k bývalému kapitánovi Chelsea přidal na pravou stranu obrany ještě Pedro Porro, za něhož znovu na Etihad Stadium zamířila další velká suma a to 51 milionů, kterou jsem byl odhodlaný risknout - z opravdu top obránců už byl totiž dostupný jen Porrův o dost starší spoluhráč Joao Cancelo a dále hráči jako Diogo Dalot, ve kterých jsem neviděl potřebnou kvalitu. Ke konci sezony jsem pak pustil Iňakiho Peňu do Šachtaru.


Sezona byla napěchovaná kvůli prosincovému MS a tak jsme už v první půlce července zvolili místo zdlouhavého cestování možnost sehrát přátelské duely na domácí půdě. Postupně jsme na Camp Nou přivítali Montpellier, Monako, našeho loňského soka v Lize mistrů z Lille a ještě Lyon. Výsledky byly vskutku hokejové s celkovým skóre 22:9. Tečku za přípravným obdobím udělal další ročník nového formátu boje o Gamperův pohár, tentokrát s hosty z Premier League, který jsme na penalty vyhráli.



Shrnutí působení A-týmu v soutěžích
První příčku v lize jsme poprvé opustili v 15. kole a po střídáních s Los Colchoneros jsme se na ní vrátili v kole jednatřicátém a už jsme se jej nepustili, čímž se nám povedlo splnit plán o 2 roky dříve. Za zmínku stojí hlavně debakly 8:1 proti Celtě Vigo a 8:0 proti Getafe nebo manita do sítě Realu Sociedad. Hlavně od února to byla v našem podání spanilá cesta, kterou pošramotila jen remíza se San Sebastiánem, těsná prohra v El Clásiku a plichta s Alavésem, při které ale hráli i někteří mladíci z béčka. Podzim byl ještě trochu vlažný a porážek se tam vměstnalo více - 0:1 s Realem, 1:2 s Atlétikem a asi nejostudnější 1:2 se Zaragozou. Ale znáte to, někdy se ukopne i motyka. Krasojízdu režíroval hlavně držitel Pichichiho trofeje Mbappé s jeho úžasnými devětadvaceti ligovými brankami. V těsném závěsu nechal Torrese, autora pětadvaceti branek a držitele Zarrovy trofeje.

Zamorovu cenu převzal ter Stegen (19 čistých kont a 24 obdržřených branek ve čtyřiatřiceti startech) a mladíkem roku byl s bilancí 12 branek + 13 asistencí zvolen Ansu Fati. Mezi asistencemi triumfoval Guerreiro (14) a Araújo si připsal nejlepší úspěšnost přihrávek. Trojice našich hráčů brala osmkrát ocenění pro hráče zápasu a v týmu roku bylo v základu 10 našich borců + ex-barcelonista Luis Suárez, který tímto jen potvrzuje, jak hloupým tahem byl jeho prodej. Hodí se tedy říct, že jsme se mistrem stali s předstihem dvou kol zcela poprávu a zaslouženě. Jednalo se o určitou satisfakci za minulý ročník. Mezi pětku nejlepších posil v rámci ligové soutěže se od nás ještě dostali Mbappé, Torres, Kamara i Guerreiro. V mém případě se po vítězství v měsících říjen, únor a březen povedl triumf mezi kouči, který potěšil i sportovního ředitele Mateua Alemanyho.



Ve skupině nás čekal obhájce trofeje z Liverpoolu, dále německý Freiburg a skotský Celtic Glasgow. Vyjma dvou porážek, přičemž při té poslední hráli náhradníci, jelikož jsem se snažil šetřit síly co to šlo (a s jistým postupem by byl non-sens hrát jinak), jsme všechny zápasy vyhráli. Za tu poslední dokonce hráči sáhli do vlastních peněženek, aby vyplatili hostujícím divákům na Anfieldu jejich lístky. Hezké gesto. Vyřazovací boje jsme zahájili se Šachtarem Doněck. Ukrajinského giganta jsme doma přejeli 3:0, jenomže v Donbass Areně se domácí rychle ujali vedení 2:0 a měli jsme co dělat, abychom celý souboj zvrátili v náš prospěch. To se nám nakonec povedlo a ještě jsme zvítězili 3:2.

Čtvrtfinálový los nám postavil do cesty milánské AC, které se po výsledcích 2:1 na San Siru a 3:0 v Barceloně loučilo se soutěží. Mezi nejlepšími čtyřmi jsme narazili na Real. Ten jsme nejprve před vlastními fanoušky porazili 3:0, abychom na Santiagu Bernabéu nejhubenější možnou výhrou zpečetili postup do finálového utkání, v pořadí 9. v historii (počítáme-li i předchůdce PMEZ). Sokem nám v něm na mnichovské Allianz Areně byli opět The Reds z města Beatles a po skutečně nervydrásajícím souboji, kdy náš Ronald Araújo srovnával v 93. minutě z pěti nastavených, aby v čase 95:26 poslal soupeře znovu do vedení Ismaël Bennacer, obhájili loňské prvenství. Cílem vedení přitom bylo pouhé osmifinále a stali jsme se i překvapením ročníku.



Cestu Copou jsme odstartovali už v prvním kole proti celku Peňa Deportiva. Proti tomuto outsiderovi jsme nasadili prakticky béčko i vzhledem k probíhajícímu světovému šampionátu, a to vyhrálo 3:1. Obdobné obsazenstvo zajíždělo i do Badajozu, kde jsme domácí celek vyklepli 5:1. Třetí kolo přineslo šlágr s městským rivalem, jenž jsme po přestřelce 5:3 vyhráli. Pak už přišli soupeři z kategorie nejtěžší - nejprve loňský vicemistr z Villarrealu, dále silné Atlético a nakonec ještě Sevilla. Všechny jsme ale porazily a čekalo nás finále na valencijské Mestalle proti Realu. Tomu jsme vrátili těsnou porážku z ligy a vyhráli 1:0, díky čemuž jsme slavili první úspěch pod mým vedením.



Vzhledem k absenci úspěchu jak v LaLize, tak v Copě, jsme letos scházeli ve „velmi tradičním“ boji o superpohár na území Saúdské Arábie. Los nicméně určil, že díky zisku double si příští rok v lednu zahrajeme v semifinále proti Atlétiku.



Mistrovství světa klubů se nás díky brzkému vypadnutí v Lize mistrů taktéž netýkalo, nicméně naše loňská účast mi stále vrtá hlavou. Stejně jako fakt, že další ročník se uskuteční podle hry až v roce 2025.



Hodnocení A-mužstva

Marc-André ter Stegen byl skutečně vynikající a poté, co zahodil obavy o post levého obránce, se vrátil do zajetých kolejí a hodně nám pomohl. Povedlo se mu dokonce i vyrovnat kousek Claudia Brava z památeční sezony 2014/15, kdy nasbíral 23 čistých kont za rok. Jeho záskok Livakovič se pak určitě nenechal zahanbit, nicméně pár hloupých gólů pustil. I proto jsem se více zaměřil na výchovu Arnaua Tenase z béčka a uvidíme, kdo bude Němci krýt záda pro příští rok.

Araújo utvořil stoperskou dvojici s Danem-Axelem Zagadouem a prakticky nikoho už místo sebe nepustili. Při rotacích se nejčastěji objevoval Éric García, který se oproti premiérové sezoně krapet zlepšil a dokonce občas vyzkoušel post pravého zadáka. Óscar Mingueza začal někdy na podzim brečet, že chce vyhrát Ligu mistrů a tudíž i odejít. Zájem v té době o něj mělo PSG a já jsem jej nemínil prodat. Jeho pokles výkonnosti mě ale utvrdil, že je potřeba opravdu posílit pravou obranu. Po příchodu Porra se zdálo, že problém není vyřešen, nicméně drobná úprava role přinesla obrovský vzestup a bývalý hráč Sportingu Lisabon už před sebe nikoho nepustil. Od dalšího roku v něm vidím stálého člena základní sestavy. Azpilicueta nejprve vyletěl, aby s přelomem roku klesla i jeho výkonnost. Nakonec se ze španělského veterána stal jen lavičkář. A levá strana patřila výhradně Guerreirovi, který Alejandra Baldého pustil jen na pár zápasů, když měl karetní trest či v rámci rotace. Uvidíme, co bude s nadějným juniorem příští rok.


Mezi středními záložníky triumfoval co se hodnocení týče Kamara, který prakticky nechyběl. V těsném závěsu byl Frenkie de Jong, který na konci sezony požádal o novou smlouvu, jež jsem mu vzhledem k zájmu Manchesteru City i nabídl. Sice klesla výkupka z nějakých 450 mega na pouhých 150, ale jeho platové požadavky byly obrovské, takže jsem potřeboval nějaký prostor k manipulaci. Obrovský boom zažil Gavi s Nicem, obzvláště pak druhý jmenovaný, který začal podávat solidní výkony, jimiž si také řekl o nový kontrakt. Znovu jsem této žádosti vyhověl. S oběma počítám do budoucna i nadále. A co se Pedriho týče, celkový přínos 20 branek v jeho padesáti zápasech je určitě cenný, nicméně Riqui Puig nehrál ideálně a nad jeho pozicí v týmu se budu muset zamyslet - evidentně měli všichni trenérští předchůdci pravdu v jeho nestavění.


Ferrán Torres nás stal pořádný balík, nicméně prakticky od začátku ukazoval, že se to vyplatilo. Nejen že zaznamenal nejlepší průměrné hodnocení z týmu a to 7,57 z úctyhodných 50 startů, ale byl obrovským tahounem ve všech soutěžích a jeho pořízení vůbec nelituji. Ansu Fati opět střídal hluchá období s těmi bohatšími, ale i přesto dosáhl na 21 gólů a 17 gólových nahrávek. Velmi mě překvapil i Trincao, který zjevně v Anglii nabral zkušenosti a zaznamenal 12 branek s devíti asistencemi napříč 14 starty v základu (a dalšími dvaadvaceti z lavičky). Na pravé straně jsem pak občas dal prostor i Adeyemimu, na levé Mbappému (právě když jsem mladému Němci dával šanci na hrotu).


To, co předváděl Mbappé na hrotu útoku, by sneslo přísná měřítka stanovená triem MSN. Ne náhodou se s 58 body stal držitelem Zlaté kopačky pro nejlepšího kanonýra Evropy. Vedle něj se totiž neméně dobře dařilo i Torresovi a oba stáli za většinou našich ligových branek. Dařilo se jim však i v ostatních soutěžích. Adeyemi se pak i přes malý věk několikrát prosadil, čímž mě několikrát donutil jej nechat hrát právě na úkor Fatiho (Torrese jsem přesunul nalevo, jelikož zde umí). Hrstku startů si připsal i Estanis Pedrola z Barcy B.


Ostatní výběry


B-mužstvo po velmi solidním startu postupně klesalo tabulkou a nakonec zakotvilo na 14. příčce. V jejich případě to ale není o umístění jako o hráčském vytížení našich nadějí na trošku nižší, ale přesto stále kvalitní úrovni (a hlavně pod drobnohledem našeho štábu). Situaci nepomohl ani prodej Pequeho, který si vydupal přestup do Interu. Jako protiváha příchodu Adeyemiho posloužilo několik hráčů, kteří nepředváděli extra výkony, ale měli hodnotu - jako například Hiroki Abe nebo Rey Manaj. Za zmínku stojí třetí místo mezi kanonýry pro bývalého barcelonistu Sandra Ramíreze, nyní v Huesce.



Výběr do devatenácti let zvítězil ve svém poháru, když si ve finále smlsnul na Espanyolu. Na úkor toho vypadl už ve čtvrtfinále Mládežnické ligy s Realem a to po suverénních výkonech ve skupině (třešničkou na dortu budiž desítka do sítě The Hoops. Perličkou je, že v osmifinále na ně čekala pražská Sparta. V lize z toho bylo vítězství jak v základní části, tak v následném playoff.


Informace z klubu

• V semifinálovém klání s Realem v Lize mistrů jsem zaznamenal první milník v podobě 100. utkání na lavičce.
• Během roku jsem dostudoval Národní licenci A a Kontinentální licenci C.
• I díky postupu v Lize mistrů se nám povedlo zakončit sezonu v plusových číslech a ne malých. Po posledním zápase sezony nám na pokladně svítilo numero přes 81 milionů eur.
• Dluh už byl chvílemi na 736 milionech eur, nakonec se ale vrátil na hodnotu přes 900 mega, což značí celkový pokles o zrhuba 200 000 000 €.
• Oproti předchozímu roku se zvětšila i průměrná návštěvnost na Camp Nou a to na skvělých 93 368.
• Na Africký pohár národů, který se netradičně konal v létě, odcestovalo několik ex-barcelonských hráčů.
• V pořadí klubů jsme poskočili o jednu příčku na 6. místo. LaLiga pak setrvala na místě druhém v pořadí lig.
• Za vítězství v LaLize byl některým hráčům a zaměstnanců vyplacen bonus ve výši 600 tisíc eur. Dva hráči se pak díky nominaci do týmu roku, respektive postu nejlepšího střelce, dočkali ještě větších odměn.
• Finanční fair-play jsme zvládli naprosto skvěle.
• Nejvíce se prodaly dresy - bez překvapení - Ferrána Torrese a Kyliana Mbappého. Nárůst jsme zaznamenali snad ve všech příjmech.
• Z posil se nejvíce chytli - opět bez podivu - Torres a Mbappé. Oba nechyběli ani v jedenáctce roku.

Barcu sice vůbec nemusím, ale kancelář je to povedená, jen tak dál A koukám, že jsi klub vytáhl téměř na vrchol velmi rychle, otázkou je, jestli to takto rychle půjde i Xavimu, co?

Jinak musím říct, že tvoje taktika je zajímavá, rád bych si ji prostudoval. Tví záložníci mají při 4-2-3-1 poměrně vysoké hodnocení, já jsem rád, když mají PH nad 6.8, potom je to u mě úspěch. Podělíš se prosím?

Krasne sepsane, kancl ma vse dulezite, moc se mi libi. Barcu nemusim, ale vsichni tady vi, ze to je tvoje srdcovka. Navic se ti skvele dari. Jsem rad, ze jsi vyhodil vsechny ty stary kostata a vhodne doplnil. Jen tak dal, urcite sleduju:)

Kancl z Katalánska..paráda :) Aktuálně hraji také za Barcelonu, takže aspoň mám s kým porovnávat. Nastoupil jsem však na odlišnou cestu, ryze šetřílskou. Takže žádný Mbappé, Torres, Guerreiro. To mě úplně neštymuje. Spíš se opravdu snažím ušetřit, kde se dá.

Je zajímavé, že mě při odchodech některých hráčů potkal stejný osud jako tebe. Umtitiho nikdo nikdy nechce ani za půl euro. Dembelého by možná někdo chtěl, ale domluvit se s ním na přestupu skoro nejde. Takže u mě taky odešel jako volný hráč. Hrál mě docela dobře, tak mě nasralo, že při vyjednávání chtěl po mě 2m měsíčně a pak podepíše Leverkusenu za 300k. Šílený :D Jinak Coutinho 60m United, Grizz 60m PSG, Lenglet 30m Tottenham, Pjanič 15m Inter + nějaký drobný za Collada, Neta a Busqua v druhé sezoně. Na rozdíl od tebe jsem si tedy přeci jen Albu, Piqueho a Roberta nechal. A hlavně za posledně jmenovaného jsem rád, je v porovnání s realitou docela produktivní.

Absolutní zvíře je Araujo, to musím souhlasit. Na něm se dá opravdu stavět. Smlouvu s tebou po první sezoně podepsal v pohodě? Mě dělá trošku problémy. Je určitě super, že tě táhnou mladící. Mě Fati strašně stagnuje, to samé Pedri, vůbec nevím co s nimi, s klukama ušatýma. Nejlépe z mladých mi hrál Demir. Škoda, že si ho nepodepsal, určitě by se ti odvděčil.

Že si dal šanci Trincaovi byl taky super tah. Mě se z hostování vrátil ve skvělé formě a relativně táhne. Chtěl jsem se nicméně zeptat, je nějaká šance, že by splácení dluhu šlo rychleji? Mám v kase docela raketu a hodilo by se mi, kdyby se splátky dluhů zvětšily. Pamatuju si, že v minulých ročnících to nešlo a dluh se ukrajoval stále stejně, bylo by fajn, kdyby to bylo teď již jiné.

Sakra, koukám, že jsem spíš psal o svojí kariéře, namísto toho, abych komentoval tou tvojí. Musel jsem se z toho zjevně vypsat :D Příště se polepším, je to super čtení.

Přestupy a příprava


Vedení mi konečně umožnilo přibrat dalšího trenéra, aby každá sekce měla svého specialistu. Zároveň jsem pak obsadil zbývající pozice, kterým jsem doteď nevěnoval pozornost. Náš štáb je nejlepším v lize, až na kategorii Zastavování střel u trenérů brankářů, kde stále hledám lepší alternativu za Iňakiho Bergaru.


Odchodů bylo opět poskrovnu. V létě odešel pouze Matías Arezo, který neodehrál jediný zápas za áčko a potažmo i za béčko - i přesto si jej však Liverpool cenil na 15 milionů a byl bych hlupák, kdybych tuto nabídku nepřijal. Součástí mého působení v Barceloně budou právě i tyto obchody s vidinou primárně zisku a až poté případného herního vytížení. V lednu se pak k uruguayskému forvardovi přidal odchovanec Riqui Puig, který stále ne a ne prorazit a rozhodl jsem se jej pustit do Eibaru za slušnou sumu 7 a půl „mega“.

Krátce po něm byl ve francouzském Monaku zaregistrován Francisco Trincao, který začal zaostávat za Yusufem Demirem a proto přišlo zpeněžení jeho talentu, které nám do pokladny přiteklo 43 milionů. Jeho přestupní částka z Bragy tedy byla vrácena a ještě jsme něco získali. O 13 milionů méně pak stál Paris Saint-Germain Boubacar Kamara, který se stěhoval až po uzávěrce přestupů v LaLize. Dodejme, že tento středopolař přišel z Marseille zdarma a znovu se tedy jedná o slušný business.


Příchody se udály pouze tři, nicméně u jednoho z nich se jedná doslova o transferovou bombu. Nejdříve ale začněme Tanguyem Nianzouem, za něhož jsme do Mnichova poslali tamnímu Bayernu 26 a půl milionu. Dále jsme zdarma podepsali Yusufa Demira z Rapidu Vídeň, který se vrací na druhou štaci u FCB. Z německé Bundesligy pak přišel i třetí hráč a ne jen tak ledajaký. V Borussii Dortmund se na nové smlouvě nedohodl Erling Haaland a ten se tak zčistajasna objevil na trhu za částku 110 „mega“. Okamžitě jsem se rozhodl po této útočné bestii sáhnout a stejnou ideu měl i Liverpool. Po opětovném jednání o smlouvě, kdy jsem ještě více zvýšil plat a bonusy hráči i agentovi, se Nor rozhodl pro naši nabídku a utvoří tak spanilou trojici s Kylianem Mbappém a Ferránem Torresem.


Přípravu zahájilo turné po Portugalsku, kde jsme přijali pozvání hostitelů a porazili Feirense, remizovali s Madeirou + vyhráli nad Varzimem. Následovaly tři přípravné duely na domácí půdě proti silnějším sokům, jmenovitě Bayeru Leverkusen, Marseille a Anderlechtu, než přišel na pořad dne další ročník souboje o trofej Joana Gampera, zakladatele našeho klubu (a také kuriózně FC Basileje). Zde jsme si pozvali týmy z kategorie nejtězších - tedy z Anglie. V semifinále jsme na penalty přehráli Lišky a ve finále si Haaland smlsnul na Chelsea.



Shrnutí působení A-týmu v soutěžích
Co říci k lize? Jestli to byla loni spanilá jízda, tak letos to byla jízda přímo královská. Od úvodu jsme před sebe nikoho nepustili a nebýt nešikovných ztrát, atakovali jsme rekordní sezonu pod Titem Vilanovou, který v ročníku 2012/2013 získal 100 bodů. Neskutečně nás táhnul hlavně kanonýr Haaland (který si už v debutu nonšalantně připsal hattrick), ovšem obrovskou měrou se na obrovském rozdílu ve skóre, které činilo 102 branek, podílel i Mbappé a Torres. Nechci to zakřiknout, ale myslím si, že můžeme směle hovořit o nové legendární trojici v barcelonském útoku, jež může konkurovat i dosud nejpamátnějšímu trojlístku ve složení Lionel Messi - Luis Suárez - Neymar Júnior.

To, že Haaland bral Pichichiho trofej pro krále střelců, snad nemusím říkat a zcela logicky pak Torres přebíral Zarrovu trofej pro nejlepšího španělského útočníka (kterou mi věnoval). Všechny tři místa na pomyslných stupních vítězů jsme brali i v kolonkách Průměrné hodnocení (kde Mbappého vystřídal Guerreiro) a Asistence (kde se místo Francouze objevil Pedri). Ter Stegen chytil druhou mízu a také nás několikrát podržel. V brankářské kategorii se neumístil jen kvůli menšímu počtu startů, jelikož jsem dával i šance Livakovičovi, abych věděl, jak na tom s ním jsme. Dodejme, že moje maličkost se 6x stala trenérem měsíce a nakonec i trenérem roku.

• Před sezonou byl na nás vypsán kurz 2,20 na celkové vítězství. Na druhý Real byl kurz vyšší a to 3,25. Zároveň pak šlo vydělat slušné peníze na triumf Erlinga Haalanda mezi střelci - kurz 3,40 byl vyšší než u Kyliana Mbappého (3,00). Mezi kurzy na nejlepší hráče už pak měli oba shodně kurz 5,50.
• Na mzdách jsme letos vydávali necelých 19 a půl milionů eur, což nás zařadilo na druhé místo mezi ostatními kluby LaLigy.
• Celkový počet 127 ligových branek překonal rekord Realu Madrid, který čítal o 6 zásahů méně. Haaland pak dosáhl průměrného hodnocení 8,20, což je znovu víc, než v předchozím rekordu. A stejně tak byl rekordní počet jeho ocenění pro hráče utkání - 14 (před ním Torres - 12).
• Největší výhrou byl debakl 8:0 proti Betisu, který dvěma hattricky režírovali naši dva hlavní střelci.
• Díky umístění v týmu roku obdržel Ronald Araújo 350 tisíc eur, což činí výši jeho bonusu ve smlouvě. Za triumf mezi střelci si pak Erling Haaland odnesl rovné 2 miliony téže měny - kterou bral i v prosinci za 20 ligových branek. Za 15 gólů si pak 2 a půl milionu vysloužil Mbappé, který k nim ještě přidal 550 tisíc za dosažení mety dvaceti branek a 750 tisíc a 25 branek.
• U obou ligových cen mi Erling Haaland poděkoval, čehož si velmi vážím.
• Za vítězství v LaLize mi byl aktivován bonus ve výši 500 000 €. Tým a realizační personál si pak rozdělil sumu 25 500 000 €.

V Lize mistrů jsme vyfasovali Lipsko, Porto a Rapid do skupiny E a až na porážku s Portugalci v 5. kole základní části, kde díky jistotě postupu hráli mladíci, jsme vyhráli všechny další zápasy a to s pouhými dvěma obdrženými góly celkem. V osmifinále na nás čekal Juventus Turín, jenž doma zaznamenal výhru 1:0. Díky hattricku Haalanda a dvojičce Mbappého jsme však dvojzápas otočili a prošli dál. V cestě nám nyní stál silný Manchester City vedený Carlem Ancelottim.

První zápas se konal na Camp Nou a přítomní diváci viděli 10 - ano, čtete správně - branek. Do naší naštěstí spadly jen 3 a tak jsme s čtyřbrankovým náskokem odjížděli na Etihad Stadium, kde jsme díky Erlingovi remizovali 1:1. Stejný výsledek jsme zopakovali na Stamford Bridge v dalším kole proti londýnské Chelsea. Ta nás v domácí odvetě potrápila více, ale díky přesnému zásahu Zagadoua jsme nakonec prošli znovu až do finále, kde došlo k repríze loňského klání.

Soupeřem nám totiž znovu byl Liverpool, který kormidluje Pep Guardiola (Jürgen Klopp mezitím převzal Real Madrid). Tentokrát jsme tahali za kratší konec a výsledek 0:2 byl více zasloužený, než poslední 0:1. Dvakrát jsme byli tak blízko a přeci tak daleko. Vypořádali jsme se i s marodkou a na finále měli zdravé a odpočaté všechny členy kádru (po posledním ligovém utkání dostali týden volno a intezivně se připravovali druhý týden před utkáním). Škoda no, mrzí mě to.

• Za účast ve finále si hráči a zaměstnanci vysloužili prémie v celkové výši 12 000 000 €. Za desetileté umístění v koeficientu jsme mezitím obdrželi 34,43 milionů, za TV práva pak 15,11 „mega“.

V národním poháru jsme začali ve třetím kole na půdě Cornelly, kterou jsme přehráli 3:0. Dalším sokem bylo Mirandés, kdy jsme opět nechali hrát hlavně mladé z béčka a náhradníky z lavičky. Znovu z toho byla výhra, tentokrát 2:1. Ve čtvrtfinále už jsme vyfasovali těžšího soka a to Atlético, které jsme na Wandě Metropolitano porazili nejhubenějším možným výsledkem 1:0. Semifinálovým soupeřem nám byl Betis a po úvodní výhře 3:0 jsme v odvetě nechali hvězdy odpočívat i vzhledem k nabitému programu.

Na sevillském stadionu nesoucím jméno Benita Vilamarína se už obrat nekonal a nakonec jsme si tak mohli zase zahrát finále. V něm jsme vyzvali Real Madrid a ten po tuhém boji a prodloužení, kdy se prosadil Marco Asensio, nakonec vyhrál. Jak ale píšu výše, prioritu mám jinde - vedení to navíc respektuje a stačí jí finálová účast, kterou dle mého jsme schopni zaručit. Velmi mě potěšily výkony Estanislase Pedroly a dalších mladých nadějí.



Po loňské odmlce jsme se letos dostali i do bojů o superpohár. Nejprve jsme v semifinále museli vyřadit Los Colchoneros, abychom ve finále poměřily síly s Los Blancos. Po vítězství 2:0 jsme nakonec slavili zisk Supercopy, která nám zatím scházela. V historii klubu se jednalo už o 14. triumf v tomto turnaji. Z méně důležitých soutěží už nám tedy chybí jen Mistrovství světa klubů, nicméně k tomu je potřeba jedna věc - vyhrát Ligu mistrů. A na to se v nadcházejících měsících zaměříme nejvíce.

• Za triumf v Supercopě de Espaňa dostali Garcia, Fati a Pedri po 149 tisících eurech a ještě 3 zaměstnanci po 75 tisících.

Připomínka: Klubový světový šampionát se uskuteční v roce 2025.



Hodnocení A-mužstva
Jak bylo zmíněno výše, Marc-André ter Stegen se opět stal velkou oporou a zcela jasně dominoval mezi třemi tyčemi. To Dominik Livakovič nehrál nic extra. Splnil si své, ale nic navíc nepředvedl. V létě se určitě poohlédnu po náhradně a nutno dodat, že už kvalitnější, vzhledem k tomu, že nám již jmenovaný Němec z Mönchengladbachu stárne. Za sebou už má aktuálně 10 sezon u Blaugranas.


Dlouhé 4 měsíce byl mimo hru Raphäel Guerreiro, který opět zpočátku brousil lajnu, než mu v prosincovém ligovém duelu s Betisem soupeř zlomil nohu. Návrat měl vlažný, ovšem stále na své úrovni. Vzhledem k jeho situaci ale přemýšlím nad prodejem - samozřejmě výhodným. A musím smeknout před Césarem Azpilicuetou, jenž dokázal portugalského zadáka skvěle zaskočit a to i přes svůj pokročilý věk. Proto jsem se rozhodl mu prodloužit jeho štaci u FCB o poslední dva roky - jako člen kádru si své splní a souhlasil i se snížením platu o cca 50 %. Alejandro Baldé si také připsal pár startů, ale stále to není to pravé ořechové a k tomu byl 2 měsíce out. V dalším roce jej pošlu na hostování.

Na pravé straně opět řádil Pedro Porro a tu a tam se naskytla příležitost pro Erica Garcíu, který zde také umí zahrát. Nehledě na to, že si stěžoval na malé zápasové vytížení - na stoperovi se vedle Ronalda Araúja střídali prakticky výhradně Dan-Axel Zagadou a Tanguy Nianzou. Obzvláště druhý jmenovaný, kterému se po dvaceti ligových startech navýšil plat na 290 tisíc, zde překvapil a stal se dokonce autorem 5 gólů. Tím nechci shazovat zápasy Zagadoua, který navíc 2 měsíce marodil s natrženým hamstringem. Jako 4. stoper se vytáhl z Barçy B Arnau Comas. No a u Araúja už jsem si prakticky zvykl na nadprůměrné výkony. Je to skutečný tahoun a kapitán na svém místě.

Jak Nico, tak Gavi, šli výkonnostně tak nahoru, že v druhé půlce roku už jsem souhlasil s odchodem Kamary (jemuž se mimochodem v září zvýšil plat po pěti startech za reprezentaci), aby pro ně byl vždy prostor vedle Frenkieho de Jonga. Nizozemec si mimochodem znovu udržel svůj standard, avšak celý rok kolem něj kroužil jak majitel Citizens, tak hlavně PSG. A co se ještě týče obou mladíků z akademie, obzvláště ten první se opravdu vytáhl, očemž svědčí zařazení do výběru roku a nominace na zisk trofeje pojmenované po Raymondu Kopovi.

Druhému jsem pak prodloužil kontrakt s navýšením platu, jak si přál on i jeho agent. Post podhrotového hráče obsadil v drtivé většině Pedri González a opět ukázal, že to má v noze. A když měl náhodou slabší období, dokázal jej tam směle nahradit Demir (jež si po patnácti ligových startech nově přijde na 150 tisíc měsíčně), který ale umí zaskočit i na pravém kraji zálohy. I proto došlo k prodeji Puiga - nezbyl mi pro něj zkrátka prostor a ačkoliv jsem nechtěl, aby odešel stejně jako Aleňá, jinou možnost jsem neměl.


Po příchodu Haalanda se na levý kraj posunul Kylian Mbappé, avšak na hřišti to nebylo vůbec znát. Pořád byl velkým útočným přínosem, čehož je důkazem i jeho 31 ligových zásahů. Záda mu kryl Ansu Fati, který si pravda zahrál méně, ovšem o to více jsem jej občas nechal hrát napravo, kde jsem vyjma Demira neměl čistokrevnou náhradu. Dalším důvodem byly i občasné šance pro Pedrolu z béčka, který se jich opravdu chytil za pačesy a hodně se ozval ohledně další spolupráce mezi muži. Perfektně se tak odvděčil za novou smlouvu, kterou jsem mu nabídl už v srpnu 2023. Situace napravo zůstala i letos stejná - Ferrán Torres byl znovu výjimečný a velmi nám pomohl jak svými zásahy, tak hlavně přesnými centry a nahrávkami.


O neskutečných výkonech tria Torres - Haaland - Mbappé již bylo řečeno dost v sekcích výše. Dodejme tedy, že třiadvacetiletý blonďatý robot z anglického Leedsu se stal držitelem Zlaté kopačky a to s neskutečnými dvaaosmdesáti body (o 20 více než druhý Mbappé a o 38 než třetí Harry Kane). Záda jim slušně kryl Karim Adeyemi, u něhož to vypadalo na lednový odchod, protože nevěřil, že se prosadí do týmu. Nakonec ale setrval a udělal dobře.



Ostatní výběry


Béčko se znovu představilo v rámci LaLigy SmartBank, jak zní oficiální název druhé španělské nejvyšší soutěže a podalo v ní solidní výkon. Nakonec z toho bylo 8. místo, ovšem první polovina byla famózní a svěřenci Sergiho Barjuána okupovali i top 3 příčky. Dost kuriózní pak bylo, když v lednu najednou musela půlka kádru zůstat bez registrace či odejít na hostování, protože se objevil problém v podobě platového stropu. Ten činil sotva 500 tisíc eur měsíčně a do něj se opravdu vešlo jen pár hráčů.

Už nyní řeknu, že pro další rok je tento strop vyšší, nicméně na začátku třetího roku nebyl problém s registrací všech. Co se hráčů týče, nejvíce mě uchvátil Fabián Luzzi. Ten využil svého hostování v Las Palmas a stal se nejlepším střelcem soutěže (a třikrát hráčem měsíce). Mezi asistenty pak překvapil Ángel Alarcón a mimo klub se velmi dařilo Iliasi Akhomachovi v Bruggách. Se všemi třemi proto počítám do áčka a ještě uvidíme, jak je do kádru zakomponujeme.



Mladíci vyhráli svou ligovou skupinu a v následném pavouku došli až do finále, kde jim stopku vystavili vrstevníci z Atlétika. V Mládežnické lize UEFA z toho bylo pouze druhé vyřazovací kolo a v Copě del Rey se hned na začátku rozloučil výběr Davida Villy po porážce od jeho oblíbené Valencie. Nutno dodat, že ani nábor nebyl nic extra - podepsali jsme pár hráčů, ale žádné extra, o kterých by stálo trochu zauvažovat do budoucna. Uvidíme.


Informace z klubu

• Před sezonou se prodalo 87 177 permanentek - o necelý tisíc více, než vloni. Triumf v lize pak přišel vhodně v roce oslav 125 let od založení a s ročním předstihem oproti původnímu plánu managementu.
• Jedna z ikon barcelonské historie, Gerard Piqué, ukončila v dresu Chelsea po deseti startech svou profesionální kariéru a rozhodla se nepokračovat jako trenér případně skaut. Náš odkaz pak pokračuje i nadále, když v předních soutěžích působí na 70 ex-barcelonistů (o 25 více než u Realu).
• V říjnu jsme oznámili novou spolupráci s třetiligovou Ibizou, která se tedy přidala k francouzskému Auxerre. Šlo mi o usnadnění cesty pro některé hráče, pro které je druhá liga ještě velké sousto.
• Přes rok jsem dostudoval další licenci a aktuálně už se učím na Kontinentální A. Ještě před oficiálním začátkem nové sezony jsem podepsal nový kontrakt - šlo pouze o formalitu, kterou jsem kontroval hloupý návrh na navýšení platů pro nějakou druhořadou profesi. Sáhl jsem k ještě většímu snížení platu na minimum 116 tisíc měsíčně a dvojnásobné navýšení bonusů za výhru v LaLize a Copě del Rey (z původních 500 tisíc na 1 milion).
• Rok jsme zakončili s úžasnými 100 miliony v banku. Finanční situace se pomalu ale jistě zlepšuje. I díky tomu jsme před začátkem roku mohli u všech tří hlavních soutěžích slíbit vyšší prémie, což několik hráčů znatelně namotivovalo.
• Mezi nejlepšími padesáti hráči dle portálu Goal máme hned pětičlenné zastoupení - celé stupně vítězů a dále ještě na 25., respektive 39. místě. Co se talentů týče, v NxGn 2024 se objevil na 8. místě Gavi a na 14. Facundo Furtado, loňský megatalent z akademie, jenž hostoval v Levante.
• Erling Haaland pak bral Zlatý míč, FIFA The Best Men's Player + UEFA Men's Player of the Year a světového hráče roku dle World Soccer Magazine, zatímco Marc-André ter Stegen se stal Brankářem roku a držitelem Zlaté rukavice. Ansu Fati pak uspěl mezi mladíky v již zmíněné Kopa Trophy. Tu nakonec věnoval mě. A konečně ve FIFA/FIFPro World XI se objevili 4 modro-bordoví v základní sestavě + 2 na lavičce.
• Na ochozy Camp Nou, který neprošel zatím stále žádnou rekonstrukcí, jež se ve skutečnosti plánuje, dorazilo v průměru 92 210 lidí, což je o 830 lidí více, než v roce 2022.
• Oproti loňskému roku šly nahoru pouze peníze za umístění v soutěžích, ostatní kategorie šly dolů. Až na jednu - hlavní sponzoring - ale nešlo o žádné závratné částky. A můžete zkusit hádat, čí dresy se nejvíce prodávaly. Haaland se stal hráčem roku mezi fanoušky, mladíkem roku a podpisem sezony.
• V evropském pořadí klubu jsme poskočili o jedno místo na 5. v pořadí. Španělská LaLiga pak zůstává na 2. místě za vedoucí anglickou Premier League.
• Na Euro odcestovalo celkem 15 hráčů, přičemž Zagadoua nechal trenér Les Bleus Vladimir Petkovic doma. Francouz byl přitom jedním z kandidátů na vítězství v anketě o nejlepšího hráče ligy. Na Copu Américu pak odcestoval 1 barcelonista.
• Právě včas jsme splnili také cíle vedení navýšit klubovou reputaci a stát se nejuznávanějším celkem v zemi.
• Do nejlepší jedenáctky za mého působení přibyly nové tváře. Za celý rok jsme dost rotovali, ale i přesto bylo jasné jádro, které hrálo drtivou většinu zápasů. I přesto nás ale dost omezovala zranění.

Odpovědi na komentáře

Předem děkuji za všechny komentáře a pochvaly. A nyní k některým sólo reakce.

vonTrips: No, v to doufám. Zatím se blýská na lepší časy. A jak jsem psal v chatu - trik jsem našel v pokynech, jelikož čím méně jich mám, tím se hraje lépe (a postupně pak přidávám, než se zase nedaří). Je to fakt klasická tiki-taka, s tím, že jsem upravil akorát centry na Všechny (z Přízemních) a z extra krátkých přihrávek dal krátké - občas se mi pak ujme i nákop na tu divou zvěř v útoku.

Angel: Neboj, na pokladnu myslím. Nepřijde mi, že bych nějak extra utrácel (určitě méně v poměru cena/výkon, než kriminálníci před Laportou) - on se musí najít kompromis mezi šetřením a výkony, protože není nic snažšího než to rozprodat, stáhnout dluh, ale potom být rád za Konferenční ligu. Zpočátku i u mě vzbuzovaly částky u Porra s Torresem respekt, ale vyplatily se do posledního haléře (a možná ještě více). A totéž nyní u Haalanda. Už nyní prozradím, že jsem před 4. sezonou prodal jednoho z hráčů za opravdu bombastické peníze, což se hned projevilo na poklesu dluhu - aktuálně už jsem kolem 450 milionů (tím zároveň odpověď na tvou otázku - v rozpočtu na přestupy si držím nulu a vše dávám na platy + se snažím nakupovat za pár peněz a prodávat za hodně). S těmi odchody - holt to mají vývojáři podchycené přesně podle skutečnosti. Jinak už si nepamatuji jak přesně ten Araújo, ale dal jsem mu co chtěl, protože je vzadu zeď. A Demir se nakonec vrátil, mrzelo mě, že odešel, ale chtěl jsem dát prostor Colladovi s Trincaem.

Přestupy a příprava


Zaměstnance jsme příliš neměnili a za zmínku stojí pouze jmenování ex-barcelonistů Cesca Fàbregase a Adriana Correii do štábu Davida Villy u U19. Dalšího bývalého hráče, Alberta Celadese, nám ukradlo Bilbao.


Mezi odchody dominoval hlavně přesun Freknieho de Jonga do PSG. Pařížský celek nám za služby nizozemského středopolaře vysázel 160 milionů a tomu zkrátka nešlo říci ne - kor když vezmu v potaz talenty, které máme v podobě Nica s Gavim. Co mě mrzí, je odchod Nica Takahashiho, jenž zadarmo zamířil k Rudým ďáblům z Manchesteru. Ještě předtím jsem se ale neubránil prodeji Raphaëla Guerreira do londýnské Chelsea. Ta nám za něj poslala 29 milionů eur, což je pouze o 12 méně, než kolik jsme za něj v roce 2022 vydávali. Své kufry si nakonec zbalil i Dominik Livakovič, jehož si za 20 milionů pořídila Hertha Berlín. U chorvatského brankáře jsme tak vygenerovali aspoň 6 a půl mega do kasy. Na hostování jsme ještě v průběhu července a srpna posílali naše největší naděje.

Takový Akhomach preferoval setrvání v béčku. Lednové odchody byly celkem 4. Tím nejdražším byl odchod Karima Adeyemiho do Bayernu. Moc se mi zalíbily výkony Luzziho a Pedroly, čili jsem neváhal a s vidinou zisku 25 mega poslal tohoto jinak šikovného snajpra do Bavorska. Do Sevilly pak za 10 a půl milionu odešel Christian Eriksen, o kterém bude teprve řeč níže. Ve zkratce jen tolik, že nebyl spokojený se zápasovým vytížením. Celkem 7 a půl „míčů“ nám za stopera Arnaua Comase vysázelo Levante a za 5 a půl milionů odešel dohrát kariéru do Monackého knížectví César Azpilicueta, který byl jinak skvělým členem kádru, co si zahrál své, nicméně převážil u mě finanční aspekt. V červnu ještě odešel Emre Demir do domácího Besiktase a to za slušnou sumu 10 000 000 €.


Místo de Jonga jsem měl vyhlédnutého Lewise Cooka, ovšem ten zůstal v Anglii. Jako obvykle jsem se i tentokrát snažil najít vhodné posily i na volném trhu. A ty jsem v létě našel hned tři. Prvním byl tvůrce hry Christian Eriksen, jenž přišel z Interu zkusit přispět svou trochou do mlýna. Druhým naopak buldok uprostřed pole André-Franck Zambo Anguissa, který se nedohodl s Fulhamem na novém kontraktu. No a asi největší posilou s cenovkou gratis se stal německý zadák Robin Gosens z Atalanty Bergamo. Vzhledem ke zlepšující se situaci jsem ale tentokrát něco i utratil.

Za 56 milionů přišel Aaron Ramsdale z Arsenalu, který by se měl postupem času stát i novou jedničkou. Devět a půl milionů pak připutovalo do pokladničky Slavie a to za jejího mega talenta, Nicolase Pitáka. V rámci hledání dalších posil na příští rok, které zatím nebudu odhalovat, mi ve skautské síti uvízl i známý brazilský kanonýr Gabriel Barbosa, jenž se z Flamenga stěhoval podruhé do Evropy (dříve hrál za Nerazurri a jednu dobu o něj měli zájem i barcelonští představitelé) už na začátku ledna a to jako čerstvý vítěz ankety Rey del Fútbol.


Přípravu jsme zahájili turné po Japonsku, po němž přišly na řadu mače s našimi přidruženými celky. Došlo i na duel věnovaný pouze a jen Marcu-Andrému ter Stegenovi. Ten si totiž u modro-bordových připsal jubilejní 10. rok a tak jsme neváhali a pozvali na Camp Nou jeho mateřský celek, Borussiu Mönchengladbach. A chybět nemohl ani mini-turnaj o Gamperův pohár, kde jsme měli letos striktně belgickou účast.



Shrnutí působení A-týmu v soutěžích
Španělská liga se opět nesla ve znamení naší dominance, ačkoliv už ve 4. zářijovém kole jsme zaznamenali první prohru a to rovnou ve venkovním El Clásiku. Právě s Realem jsme se párkrát vystřídali na čele. Po pouhých třech zápasech přišla další ztráta bodů a to na Balaídos ve Vigu. Pak jsme se ale vzchopili a první body ztratili za lednovou remízu se Sportingem Gijón, kterou zachraňoval hluboko v nastavení Adeyemi. Až do dubna jsme nepoznali přemožitele, než v dohrávaném městském derby vyhrál na své půdě Espanyol. Hned v dalším kole jsme zremizovali na Mestalle, avšak díky následujícím výhrám jsme si nakonec s jednokolovým předstihem zajistili titul. Poslední kolo tak mohli odehrát kompletně náhradníci a vítězem se v něm stal Villarreal. Celkově ligová sezona přinesla spoustu památných momentů.

• Na začátku sezony na nás byl vypsán kurz 2.00. Haaland a Mbappé měli nejnižší kurzy v kategorii hráč roku i nejlepší střelec.
• Za triumf v LaLize obdrželi hráči a zaměstnanci prémie v celkové výši 50 milionů eur. Já osobně si pak přišel na bonus 1 000 000 €. Za umístění v týmu roku se Araújo, Gosens a Porro dočkali dílčích bonusů, stejně jako Haaland za zisk Pichichiho trofeje.
• Mezi posilami roku v rámci celé soutěže se objevil i náš Robin Gosens.

Finále tohoto ročníku Ligy mistrů se hrálo na našem domácím Camp Nou, což se evidentně stalo přídavným hnacím motorem pro hráče. Nutno dodat, že skupinou jsme neproletěli jako uragán, ale nakonec jsme se do play-off dostali alespoň z druhého místa. Mrzet nás mohou hlavně plichty s Interem před vlastními dívky a na Feyenoordu, ovšem o našem sesazení z první příčky rozhodl duel s wolfsburgskými Vlky, kteří nás doma porazili 1:3 (zato jsem ale pošetřil klíčové hráče).

V osmifinále nás čekal úhlavní nepřítel z předchozích dvou let. Anglický Liverpool jsme nejprve doma porazili 3:2 a v nervydrásající odvetě nám postup v 81. minutě vystřelil Mbappé. Nadcházející kolo nám přineslo další celek z Britských ostrovů a to konkrétně Manchester United. Domácí duel skončil debaklem 6:1, který byl prakticky celý v režii bestie jménem Haaland. Díky tomuto velkému náskoku jsme mohli do odvety poslat náhradníky a nakonec nám nevadila ani prohra 0:3.

Semifinálový souboj nám vmetl do cesty vítěze naší skupiny Wolfsburg, se kterým jsme se tentokrát nepárali. V Katalánsku 7:0, v Německu 3:1 s náhradníky a čágo bélo šílenci. Do finále nám pavouk přiřkl mnichovský Bayern, který jsme nakonec i díky vyloučení Joshuy Kimmicha vyhráli 3:0 a konečně jsme mohli oslavit zisk 6. ušatého poháru (a medailí) do naší sbírky. Vedení bylo nadšeno a v rámci prvních čtyřech let jsme tedy splnili přání Lea Messiho přivést LM zpět domů.

• Před začátkem soutěže nám bookmakeři přidělili poměrně vysoký kurz 7.50. Naopak překvapením nebyla nominace Haalanda s Mbappém na post nejlepšího střelce.
• Za výhru dostali opět 2 hráči po 500 tisících eur a trojice zaměstnanců po 250 tisících + já rovný milion.
• Finanční fair-play jsme splnili s obrovským rozdílem.
• Díky našemu koeficentu jsme obdrželi přes 33 mega, za TV práva pak dalších 14 milionů.
• Trhli jsme rekord v návštěvnosti, když průměrně přišlo na zápasy LM úctyhodných 97 086 lidí.

Co se národního poháru týče, do něj jsme nevstoupili příliš přesvědčivě. Vše odstartoval souboj pod hlavičkou třetího kola s La Nucíou, na který nastoupili prakticky jen náhradníci. Ti vykopali postup až po prodloužení, ve kterém jim musel pomoci Torres. Následoval další ze soupeřů z kategorie slabších, Real Valladolid a i s ním jsme se o vstupenku dál protrápili. Nakonec nám vytrhl trn z paty Gabigol, autor obou branek.

Ve čtvrtfinále už to bylo s Gijónem přesvědčivější a mezi nejlepšími čtyřmi už jsme chytili fazónu a vyřadili celtu souhrnným výsledkem 8:1. V cestě nám jako poslední stála Žlutá ponorka, kterou jsme porazili 2:0 a mohli tak slavit druhý triumf v pohárové soutěži pod mým vedením (první přišel v druhé sezoně). Ten byl opět o rok dříve oproti plánu.


Také v roce 2025 jsme se zúčastnili souboje o španělskou Supercopu. Nejprve jsme museli vyřadit Villarreal a pak nás ve finále čekal Real Madrid. Ten jsme díky dvojičce Erlinga Haalanda porazili 2:1 a přidali tak druhou výhru v této soutěži v řadě.



Vzhledem k našemu úspěchu v Champions League se na nás usmálo štěstí a v létě jsme se představili v Jižní Korei na světovém šampionátu klubů. V rámci skupinové fáze jsme nejprve přehráli outsidera v podobě Lokomotivu Taškent z Uzbekistánu a pak i brazilské Palmeiras. Mezi nejlepšími osmi jsme vyzvali obhájce vítězství přezdívané The Blues.

Ty jsme nejtěsnějším rozdílem 1:0 poslali domů a o gól jsme uspěli i v semifinále proti Paris Saint-Germain. To jelo zpátky pod Eiffelovu věž s porážkou 2:3. No a náš čtvrtfinálový výsledek jsme zopakovali i ve finále v Seoulu, když jsme po brance Demira porazili Manchester City. Předposlední trofej tak byla naše a už nám chybí jen UEFA Supercup.



Ceny a rekordy v rámci A-mužstva

• Mezi padesátkou nejlepších hráčů dle portálu Goal.com na světě se objevili Haaland, Mbappé (oba v top desítce), ter Stegen a Torres.
• Do nejlepší jedenáctky dle FIFA a FIFPro se dostala naše elitní trojka, která opanovala i pořadí v souboji o Zlatý míč
• Ter Stegen skončil druhý jak v ceně Světový brankář roku, tak v boji o Zlatou rukavici. Na konci sezony tak aspoň bral Zamorovu trofej pro nejlepšího gólmana ligy.
• Gavi přetavil pozici favorita na zisk ocenění Golden Boy v konečné vítězství.
• V seznamu top 50 talentů NxGn 2025 se umístil na 5. místě Nicolas Piták a dále Ramon Tomás s Facundem Furtadem.
• Zambo Anguissa, jenž jako jediný z týmu odcestoval na Africký pohár národů, byl vybrán za nejlepší posilu a zároveň se umístil i v afických individuálních cenách a jedenáctce roku.
• Yusuf Demir se stal ligovým mladíkem roku a dosáhl na bonus za 15 asistencí v lize.
• Pedrola byl zvolen za hráče roku v rámci Evropské ligy UEFA a stal se i jejím nejlepším střelcem v tomto ročníku.
• Erling Haaland pouze telegraficky: získané bonusy za 20, 25 a 30 ligových branek, vítěz anket [urlhttps://abload.de/img/haaland-bestfifam6kie.jpg]The Best FIFA Men's Player[/url], UEFA Men's Player of the Year a World Soccer Magazine World Player of the Year, držitel Zlaté kopačky a Zlatého míče, dále rekordního počtu cen pro hráče zápasu a průměrného hodnocení (to hned dvakrát), nejlepší snajpr ve španělské nejvyšší soutěži a také její hráč roku.

Ostatní výběry


Naše rezerva obsadila krásnou pátou příčku v tabulce LaLigy SmartBank a opět o sobě dalo vědět hned několik borců. Do áčka se pro příští rok stěhuje Fabián Luzzi, který měl další skvělý rok. Počítám i s přesunem Iliase Akhomacha a Diega Almeidy. Pokud se mi povede jeden odchod, pak bych vytáhl i Estanise Pedrolu. Všechny tyto jmenované jsem zkoušel v zápasech, kde o nic nešlo a hlavně poslední jmenovaný mě neskutečně překvapil. Škoda zranění, které utržil. Místo nich přijdou už sjednané posily z venku a to Jaime Jaime s Jaroslavem Starkou.



Zatím nejúspěšnější rok má za sebou výběr do devatenácti let. V lize opanoval jak základní část, tak následné celostátní playoff a k tomu přidal i vítězství ve finále Mládežnické ligy nad AC Milán. Hlavními tahouny byli hlavně Facundo Furtado, Roger Delgado a Ramón Tomas. Co se dubnového náboru týče, zde se nám znovu objevilo několik výborných mladíků v čele s Aitorem Díazem, Minkorem Soumanem a křídelníkem Josínem.


Informace z klubu

• Před začátkem roku se prodalo dohromady 87 701 permanentek - o 524 více, než loni.
• Nianzouovi a Y. Demirovi se na začátku roku zvedly platy. Nové smlouvy pak podepsali Ilias Akhomach, Emre Demir, Yusuf Demir, Ronald Araújo, Nico a Gavi, z juniorů potom Delgado a Furtado.
• Co se týče mé maličkosti, tak té se povedlo dotáhnout to na Kontinentální licenci A a hned začít studovat na poslední, Kontinentální Pro. V ligovém mači s Las Palmas jsem si připsal kulatý 200. zápas na lavičce Barçy a postupně jsme se dostal do síně slávy mezi kouči ve Španělsku i České republice. Mezi fanoušky už jsem stal oblíbencem a díky triumfu mezi ligovými trenéry byl se mnou spokojen i prezident Joan Laporta.
• V průběhu roku jsme rozvázali spolupráci s Ibizou a naopak navázali nové partnerství, které vedení nechalo vybrat přímo mě. Z důvodu historické spojitosti jsem sáhl po švýcarské Basileji, kterou založil stejný člověk, jako Barcelonu - Joan Gamper, či chcete-li Hans Kamper.
• V souboji o evropský superpohár vyzveme ve středu 13. srpna 2025 římské AS. Dějištěm bude stánek Georgiose Karaiskakise v Pireu.
• Kariéru ukončila další ikona FCB a to rovnou ta největší. Lionel Messi pověsil kopačky na hřebík ve věku 37 let a tak jsme mu ani nestihli nabídnout kontrakt, aby se mohl rozloučit doma. V průběhu roku jsme jeho agenta několikrát oslovovali, ale vždy nám bylo sděleno, že nemáme dostatečnou kvalitu kádru.
• Příští sezonu zahájíme turné po Jižní Korei, kde prakticky můžeme zůstat po vítězném MS klubů. Přišla nám pozvánka od celků Jeju a Pohang.
• Na konci sezony došlo ke snížení kvality zázemí, konkrétně toho tréninkového. Vzhledem k úsporám sáhneme okamžitě k opětovnému navýšení na top úroveň.
• O rok dříve se nám i díky quadruplu povedlo navýšit klubovou reputaci. V pořadí klubů jsme poskočili o jednu příčku.
• Nejvíce se prodávaly dresy naší top trojky a dále Demira s ter Stegenem. Co se sponzorských dohod, zde jsme si polepšili ve dvou aspektech a ve zbývajících třech mírně klesli. Vedení mi několikrát umožnilo navýšit rozpočet na přestupy, aniž bych si o to zažádal - a svým způsobem i chtěl. I proto nemáme sebemenší problém s finanční fair-play.
• Dluh se daří dostávat dolů, jeden už jsme dokonce předčasně splatili. Stále ale dochází k výkyvům - nejníže jsme byli už na 411 milionech, ale po MS klubů ukazoval dluh 518 mega. Díky vítězství v Lize mistrů se nyní více zaměříme právě na co nejrychlejší snížení této sumy.

• V létě na přestupech nejvíce utráceli Pařížané a celky Premier League.
• Náš bývalý hráč, Miralem Pjanič, se nějakým způsobem dostal do Realu Madrid a už z něj chce odejít.
• Torres se chvíli stal držitelem nejrychlejšího gólu v historii klubu - než jej překonal Haaland.
• Demirovi se málem povedlo vyrovnat rekord v počtu asistencí, který stanovil Ferran Torres.
• Tanguy Nianzou se dočkal prvního startu ve francouzském národním týmu, obdobně jako nedávno Dan-Axel Zagadou.
• Norský div přirody z anglického Leedsu, byl krůček od překonání zdánlivě nedosažitelných čísel Messiho ze sezony 2011/12, kdy dal 50 ligových branek (které jsou logicky i rekordem klubu) a celkem 73 soutěžních zásahů.

Přestupy a příprava


V létě odešel nejprve Zagadou do PSG za 20 milionů a krátce na to jej následoval na hostování Gabriel Barbosa. Za peníze nás dále opustil Éric García, za něhož nám Inter zaplatil 15 milionů. V lednovém okně odešli středopolaři Paqueta a Zambo Anguissa a to za souhrnnou sumu 49 mega. V poslední možný den se ještě na smlouvě s Paříží dohodl Silva. Francouzi nám za další volný příchod zaplatili 15 mega - nutno dodat, že jednou z podmínek byl příslib doplacení části platu. Do léta se nám ještě povedlo poslat pryč Sabitzera. Namísto 17,5 milion od Porta jsme ale nakonec díky mé chybě dostali jen 5 od Augsburgu.

Nyní budu trochu předbíhat. Na konci sezony jsem se vzhledem k dosaženým úspěchům rozhodl pro hurá akci s cílem sundat dluh na nulu. Postupně proto odešly i ty největší hvězdy - jako první Mbappé, jehož jsem za 90 milionů pustil do Juventusu (loni za něj nabídl nejvíce Manchester City 71 milionů, čili aspoň něco). Robin Gosens, který přišel také zdarma, se přestěhoval za 25 mega do Monaka a francouzskou Ligue 1 si zahraje i Nianzou. Toho vykoupil Paris Saint-Germain a to za 65 mega (profit necelých 40). No a spoluhráčem Gosense se stane i Barbosa, za něhož jsme utržili 35 000 000 €. Monacké AS rozjelo nákupy ve velkém a ještě nám vzalo Bakua, opět za 35 milionů.

Stejně jako v případě dalšího odchodu jsme se ale zavázali doplatit 50 % platu na zbývajícím kontraktu. Do Liverpoolu odešel po přidělení pracovního povolení Kimmich, za něhož jsme dostali 25 „míčů“ a do domovské země zamířil jeho krajan Marc-André ter Stegen. Jedna z ikon klubu chtěla nový kontrakt, nicméně místo už měl přislíbeno Ramsdale a tak jsem neváhal a za 35 milionů jej poslal do Borussie. Asi největší hvězda našeho barcelonského působení, Erling Haaland, bude hrát za PSG, které nám poslalo 90 000 000 € a konečně Yusuf Demir odešel za polovinu do Manchesteru United (přičemž stejnou sumu jako u Nora nám nabídl Bayern, ten však rakouský playmaker odmítl).


Ještě na konci předchozího ročníku se mi povedlo dojednat příchody Ridleho Bakua, Joshuy Kimmicha, Bernarda Silvy, Lucase Paquety a Marcela Sabitzera za celkovou částku 0 €. Krátce poté jsem se rozhodl utratit opět nepřilíš malou částku, ovšem bylo to za služby Matthijse de Ligta, kterého jsem měl vyhlédnutého delší dobu. Nizozemský stoper byl naším jediným příchodem - ostatně nebyl důvod více posilovat a to i vzhledem ke kvalitě v béčku a juniorce.


Vše odstartovalo korejské turné, následně dva přáteláky s přidruženými Auxerre a Basilejí a pak italská verze Trofeu Joan Gamper. Tři inkasované branky a naopak 27 vstřelených napříč těmito šesti duely slibovalo skvělou sezonu.


Shrnutí působení A-týmu v soutěžích
A ta i přišla. První ligovou porážku datujeme až na začátku února a to v El Clásiku po těsné porážce 0:1 a předchozí 22 zápasů trvající šňůře neporazitelnosti. Ve stejném měsíci jsme ještě stejným rozdílem padli na Seville, ale když vynechám dubnovou remízu venku s Granadou, už jsme do konce roku neztratili ani bod a bylo tak z toho překonání rekordu Tita Vilanovy, který ve svém roce získal rovných 100 bodů. To jsme o 6 vylepšili a s velkým náskokem přidali 4. ligový titul v řadě.

• Erling Haaland se dočista zbláznil a ligový ročník zakončil se stěží uvěřitelnými šedesáti brankami a hodnocením 8,36. Kategorii střelců jsme celou ovládli my, mezi Španěly logicky triumfoval áš Ferran Torres. Mezi brankáři triumfoval Marc-André ter Stegen, jenž pustil o jednu branku méně než loni.
• Mezi nejlepšími hráči roku nahradil Mbappého v top trojce Yusuf Demir, který překonal rekord Torrese v počtu asistencí. Až na Wouta Weghorsta, který i ve svém pokročilém věku zažil neuvěřitelný rok, jsme pak ovládli i anketu o tým roku.
• Průměrně na nás přišlo 93 337 lidí, což byl znovu rekordní počet.

Liga mistrů nám nejprve do cesty postavila Antverpy, Porto a AEK Athény ve skupině G. Nutno dodat, že po loňském vítězství jsme soutěži nepřikládali takovou váhu a nechali hrát dost mladých. To se projevilo při remízách 4:4 na Estádio do Dragao a 0:0 v Belgií či porážce 1:2 na horké řecké půdě. Postup z toho ale nakonec byl a nás čekalo PSG. Přes to jsme prošli celkovým výsledkem 3:1 a chystali jsme se na Dortmund. Ten nepředstavoval takové nebezpečí a zahráli jsme si tak semifinále a to s Manchesterem United. I tentokrát jsme Rudé ďábly poslali domů a ve finále vyzvali jejich ligové kolegy z Cheslea. A ty po brankách Torrese a Demira porazili. Druhý zisk ušaté trofeje za sebou tak byl na světě.



Národní pohár vezměme jen telegraficky - v prvních kolech jsme porazili Gimnàstic de Tarragonu, UD Logroňés, ve čtvrtfinále pak vyprovodili trápící se Atlético Madrid a v semifinálovém dvojzápase přestříleli Athletic Club 4:0 a 3:2. Ve finále se nám znovu postavil Villarreal a ačkoliv tentokrát více kousal, byli jsme to po prodloužení my, kdo se radoval z konečného vítězství, nakonec přesvědčivých 4:1. Blýskl se hlavně Pedrola, jenž zaznamenal rekordní průměrné hodnocení a to 8,38, a Porro, autor šesti gólových asistencí.


Španělský superpohár se nám nepovedl, když nám před branami finále vystavil stopku madridský Real.



V naši vitríně nám do letoška scházela jedna trofej a to evropský superpohár. O tu jsme si zahráli s AS Římem v Pireu a po výsledku 2:1 jsme si mohli odškrtnout poslední úkol. Zároveň dodám, že jsme soutěž stihli obhájit i o rok později a to po vítězství nad Nerazurri.



Informace z klubu

• V listopadu se nám povedlo překonat rekord v získaných prostředcích ze vstupenek, když jsme jen za zápas s Portem na Camp Nou utržili 6 a půl milionů a pak o 250 tisíc více v osmifinále s PSG.
• V lednu jsem dokončil poslední trenérskou licenci - jelikož mi vedení vždy vyhovělo, tak celý tento proces trval nějakých 4 a půl roku.
• Mládežníci obhájili triumf v UEFA Youth League i División de Honor. Většina z nich se pak díky exodu do áčka posunula rovnou do béčka a lze tedy říct, že nás čeká zářná budoucnost.

• Haaland si stihl připsat všechny střelecké bonusy už v rámci podzimu 2025. Mbappé dosáhl na dva a Demir na jeden.
• Norský forvard se stal nejlepším hráčem dle Goal 50, dále obhájil Zlatý míč i obě zbývající roční ceny pro nejlepší hráče. V týmu roku bylo 6 + 2 Blaugranas.
• Ter Stegen se radoval z triumfu v souboji o Zlatou rukavici i brankáře roku. Gavi pak bral cenu Raymonda Kopy pro mladíka roku.
• Mezi padesátkou nejlepších mladíků se umístili čtyři barcelonisté.

Epilog

Děkuji všem za komentáře a sledování této kanceláře. Poslední sezonu už jsem prakticky odsimuloval - zápasy jsem sledoval jen s komentářem, abych mohl střídat podle sebe (jinak bych to nechal na asistentovi) a zaměřoval se skutečně na vynulování dluhu, což se podařilo. Doufám, že se to podaří i ve skutečnosti. V Xavim vidím skvělého kouče a doufám, že jeho působení se alespoň přiblíží tomu od Pepa Guardioly.

Co se této kanceláře týče, jsem si vědom toho, že jsem odbyl i tuto poslední část, za což se trošku omlouvám ale jak říkám - save mě přestal celkem bavit, jelikož to, čeho jsem chtěl dosáhnout, jsem splnil. Chvílemi jsem chtěl ještě pokračovat i s oslabeným týmem, který však má obrovský potenciál, ale po opětovném zvážení jsem rezignoval a rovnou ukončil kariéru, aby mě to nelákalo a odešel jsem opravdu na vrcholu, jak se má.

Nyní si dám od FMka krátkou pauzu a pak si konečně rozjedu nějaký pořádný český prales, který už pravděpodobně ponechám bez jakéhokoliv sepisování - očividně to nemá moc cenu vzhledem k počtu reakcí, přečtení a podobně. Což je škoda, když na rozdíl od mého působení na fóru FMko.cz umím u klubu vydržet hravě i několik sezon. Administrátory poprosím o přesun do sekce dokončených, třeba se zadaři v nějaké anketě o kancelář roku.

Visca el Barça!

Jako ja to pročetl vždycky ten part, ale není moc na co reagovat. Top posily, top tým, top výsledky.
A ještě k tomu je to Barcelona, takže mou podporu to nikdy nemůže mít :D
Já bych taky sem občas dával svojí cestu ve FM, ale už tak je málo času a sepsat by to ještě šlo ale naloadovat screeny a dát to graficky do kupy, to prostě nedám.

Díky za snahu a respekt, že jsi to dokázal dovézt do konce.

Super výsledek, i když nevěřím, že v reálu to půjde tak rychle, odmazat ten dluh. A hlavně, při té dnešní inflaci, pokud jsou splátky nízké, tak se vlastně zrušení dluhu ani nevyplatí

Co se týče výsledků, máš je super. Kancl jsem se snažil sledovat, i když teda Barca nepatří mezi mé oblasti zájmu. Ale souhlasím s tebou, že reakce jsou tady nízké a člověk pak ztrácí motivaci pokračovat. Mám to v případě Višegrádu podobně a přitom mám v hlavě i další zajímavou kariéru...

Tak hlavně ať se ti v tom českém pralese daří, takový Starý Jičín by nebyl špatný, a třeba tě "chytne slina" a něco tady i sepíšeš