o takýchto predajoch sa nám, obyčajným smrteľníkom, môže iba snívať Maceda si speňažil jak pán máš pri ňom aj nejaké percentá z ďalšieho predaja? (možno si to písal a len som to prehliadol). Možno jedná mala poznámočka ku spracovanie prestupov - nebolo by lepšie ich rozdeliť na odchody a príchody a nemiešať ich? aspoň ja osobne sa v tom niekedy strácam, keďže ide o hráčov, ktorých nepoznám.

v lige super jazda, 4. miesto je skvelé a konečne sa dočkáme prvého tímu v pohárovej Európe (alebo sa to podarilo vonTripsovi v jeho kancli?). V pohári si predviedol už takú svoju klasiku ale s tým sa ťažko niečo urobí, keď sa jeden z tvojich hráčov rozhodne zmeniť futbal na UFC. Gratulujem k postupu dorastu, konečne si sa dočkal. Chcel som napísať, že ti to pomôže aj z finančného hľadiska, ale u teba to už asi nebude problém po takých predajoch a po postupe do Európy

GL a som zvedavý, či opäť posunieš klub o level vyššie

Jo pls nikde jsem nenašel v tom množství screenů, i když jsem to prošel dvakrát skill Macedy? Pošleš pls? Jen jak asi atributově vypadal, jeslti to byl takový super hráč nebo jen jsi to krásně vyšpekuloval :D

Přestupy a zaměstnanci

Přestupy jsme začali zájmem o Cyrila Tshaweho, kolem něhož začaly slídit celky z Portugalska a nakonec jsme jej i zadarmo podepsali. Ještě předtím se k nám taktéž gratis přidal Claudio Brignone, kterého chci předělat na defenzivního záložníka. Za 5 a půl milionu jsme přivedli Bienvenua Matonda, jehož naopak raději uvidím na postu středního obránce. Skauti pak díky rozšířené síti přišli zčistajasna s wonderkidem z Belgie, ale asi jsme zareagovali pozdě a nakonec jej podepsaly Bruggy. Za poněkud větší částku přišel Dino Vidović a na hostování jsme si zase vypůjčili Nicolu Chetoniho z Interu. Povedené byly i akvizice pravého beka Patrika Selnara ze Sparty a levého beka Jana Písačky z Bohemians. Za 16 milionů jsme po peripetiích se smlouvou, kdy první návrh nepřijal a pak jsme museli čekat, přivedli dalšího hráče z JAR, Williama Ndoua a vzápětí se k němu přidal nizozemský forvard Bas de Graaf.

Baníku jsme uzmuli stopera Marka Selimovice a do brány jsme koupili mladého Mohameda Kouadia. Jihoafrickou legii rozšířili ještě Maxwell Makhubele a Matome Ntuli, který s výše jmenovaným Ndouem hned utvořil silnou dvojku do základní sestavy. I díky těmto posilám jsme trhli rekordní částku za příchody a v tomto ohledu jsme patřili i k předním celkům v rámci českého rybníčku. A v lednu jsem pokračoval. Jako první jsem dopředu podepsal extra talentovaného středního obránce Mussu Landima. Na to jsem navázal další volnou akvizicí, tentokrát v podobě brazilského útočníka Davida.

Odchody odstartoval Mikkel Klitgaard, jenž chtěl odejít za lepším. Nabídka 550 milionů mi stačila a když se pak přihlásilo Lille s nabídkou 800 milionů na Mthokozisiho Khumala, věděl jsem, že i letos budeme za vodou. Na začátku roku 2039 odešel i Peter Pagac z Juventusu do Seattlu, což nám díky klauzuli vyneslo další extra prostředky. A stejně tak jsem se rozhodl pustit Allana Dewulfa, za něhož rovnou půl miliardu korun nabídla španělská Almería, nicméně na půl roku ještě byl našim hráčem. To mi ale bylo jedno, protože už jsem chtěl dávat šanci Martinovi Ujfalušimu, který si stěžoval, že moc nehraje a já o něj nechtěl přijít. U zaměstnanců si chtěli nejprve v Plzni najmout mého asistenta Michala Ordoše za svého, což ještě dopadlo dobře pro nás. Pak mi Líšeň ukradla Lukáše Hrdličku za pomoci nějakých intrik.



Příprava a mezisezonní pauza

V létě jsme pod hlavičkou rakouského soustředění vyzvali kolegy z moravských měst a na to jsme navázali každoročním mačem proti Valmezu, po němž přišel souboj o Starostův pohár, kde nám ve finále vystavili stopku teď již bývalí přidružení Portugalci z Lisabonu. V zimě jsme si na tradiční ligu pozvali super soupeře z Anglie a drželi jsme s nimi krok. A rovnou už napíšu, že přípravu na další ročník jsme zahájili malým turné po okolních obcích, kde jsme ve třech zápasech zaznamenali 27 vstřelených gólů bez jediného obdrženého.



FORTUNA:LIGA
Pomalu ale jistě se připravuji na život bez Ladislava Blažka, protože nemůžu si dovolit mít v kádru útočníka, kdo 10 hodin nedá jediný gól. Je to smutné, protože to je klubová ikona, ale bohužel. Sparta vyhrála gólem z 93. minuty v zápase, kde se nechal vyloučit její bývalý hráč Vlastimil Lasota a my se přes 70 minut drželi zuby nehty na bodu za remízu. Ještě stupidnější vyloučení předvedl další člen oblíbeného personálu klubu, Miloš Kamenský, v dalším šlágru s Viktorií Plzeň. Zde jsme taky dlouho drželi bod za plichtu a to dokonce v devíti, protože se ke Kamenskému připojil Písačka. V 74. minutě kopali Viktoriáni penaltu, kterou anuloval Blažek v poslední minutě nastaveného času. Ten se na jaře mimochodem stal novým rekordmanem v počtu utkání, když překonal Marka Bielana. V jarní části jsme při domácím klání proti ACS překonali rekordní návštěvu na našem vlastním stánku (kterou jsme pak téměř zdvojnásobili, nicméně ne doma v pravém slova smyslu).

Od října jsme drželi šňůru deseti zápasů bez porážky, než jsme nejtěsnějším možným rozdílem padli se Slováckem. Ve formě byl hlavně Lasota, který se přiblížil rekordu v počtu asistencí, jenž drží stále aktivně hrající Martin Kos, a Milan Paciorek. Náš hlavní brankář se zase blížil Petru Šmahajovi v počtu rekordních čistých kont. V počtu ocenění za nejlepšího hráče utkání se několikrát jmenovaný Lasota vyrovnal Vladimíru Kolečkáři. Mezi nominovanými talenty na celoroční ocenění byla hned trojice kluků od nás, kterým jsem dal maximum možných bodů. Ndouova trefa proti Slovácku byla vyhlášena gólem měsíce května a třetím gólem roku. Blažek se i přes počáteční výpadek formy stal druhým nejlepším střelcem. Po vlažném startu jsme se nakonec umístili osmí a uhráli jsme znovu i Evropskou konferenční ligu.



MOL Cup
V domácím poháru jsme dostali poprvé možnost přesunout zápas, kterou jsme odmítli. Ve čtvrtfinále na nás čekal Liberec a jako obvykle nás i tentokrát potrápil a to tak moc, až nás vyřadil. To se nelíbilo dvojici hráčů, kterým jsem k fénu v kabině přidal ještě jeden u mě na koberečku. Jeden z nich - Ntuli - se mi pak s odstupem času pomstil tím, že nepřišel na trénink. V létě si může hledat nový klub, pokud tedy o takového váguse bude mít někdo zájem.



UEFA Europa Conference League
Kvůli tomu, že náš stadion nemá minimální kapacitu o sedmi tisících místech na sezení, museli jsme naše premiérové mače v pohárové Evropě odehrát v Uherském Hradišti. Proto mě zprávy o překonání rekordní částky na vstupenkách (nejprve s Antverpami a posléze s AIK) nechávají chladnými - je to trochu podvod v mých očích, protože to není náš stadion. Nicméně částky za televizní přenosy jsou v tomto vesmíru taky někde jinde a to naší už tak skvělé situaci s financemi ještě více pomohlo. Nejprve jsme museli projít přes dvě předkola, kde jsme kromě již zmíněných Antverp vyřadili ještě kazachstánský Tobol. Za postup do skupinové fáze jsme pak vyinkasovali další krásné peníze. Ze zápasů v ní zmíním bleskurychlý gól Lasoty proti Fenerbahce a debut mladičkého Tomáše Hány, který překonal o doslova 13 dní zápis Adama Švece.

Naše výkony se mi líbily a důkazem toho bylo, že jsme se alespoň trochu přiblížili rekordu soutěže v počtu vstřelených branek. Přes Real Sociedad jsme v prvním vyřazovacím kole prošli až na penalty, které jsme zvládli lépe. O to více bolí vyřazení v dalším kole od Slovácka, které nám „doma“ připravilo lekci z produktivity a „venku“ už si nechalo dát jen jednu branku, přičemž další nám v 84. minutě neuznali sudí. A aby toho nebylo málo, naším katem v tomto velice férovém dvojutkání (opět rekordním co se sumy za lístky týče) byl Darijan Šepak, který po roce v Českých Budějovicích, kam jsme jej prodávali za tehdy rekordní sumu, zamířil právě na jih Moravy. I tak je ale účast mezi nejlepšími šestnácti celky velkým úspěchem. A takový Lasota to ještě dotáhl do „dream teamu“ a na cenu pro nejlepšího hráče. Chetoni na něj navázal třetím místem mezi kanonýry.



Béčko a juniorka

V poháru juniorka skončila ve finále a můžete hádat s kým prohrála. Ano, s Baníkem, čili mi to vůbec nevadí, protože ti jsou doslova mašina na dobrou mládež. Nábor nebyl špatný, hlavě Ondřej Kocourek a Vasilis Moutas se jeví velmi slibně. Vedle nich jsme podepsali ještě dva juniory. Co ovšem byla doslova libovka byla jízda svěřenců Jiřího Ciupy 1. ligou staršího dorostu, kterou nakonec vyhráli. Příští sezonu tak na ně čeká CEE Cup.



Zajímavosti, aneb co se jinde nevešlo

• Česká FORTUNA:LIGA si polepšila a už je devátou nejlepší soutěží v Evropě.
• Vedení mi sice navýšilo rozpočet na mzdy trenérům, ale důležité věci opět ignorovalo. Postupně mi zamítlo navýšení procenta z příjmu za přestupy a pak rozšíření stadionu (abychom nemuseli jezdit na „domácí“ zápasy v Evropě někam jinam). Poté naštěstí souhlasili se zlepšením tréninkového zázemí a zvedli i rozpočet na trénink mládeže.
• Celkem se prodalo 1 025 „permic“.
• Na začátku sezony mě zase oslovil srbský fotbalový svaz a nabídl mi pozici trenéra jejich reprezentace. Odmítl jsem, stejně jako únorovou nabídku vést Jihoafrickou republiku, jejíž jádro tvoří klíčovou část mé jedenáctky.
• Pavel Janetzký se dostal do nejlepší jedenáctky na ME do devatenácti let.
• Ukončil jsem spolupráce s Laziem i Sportingem, nechci už být něčí farma a peněz už mám dost. Zůstává mi tak jako spřátelený celek jenom Valmez, k němuž jsem chtěl přidat o něco prestižnější adresu, kam bych mohl posílat některé borce, ale vedení nikoho nenašlo a stejně neúspěšný jsem byl i já, když mi dali volnou ruku.
• Na Africký pohár národů odcestovala naše čtveřice z Jihoafrické republiky a Angolan Matondo a hned několik bývalých členů našeho kádru.
• Ligový duel proti Slovácku z dubna 2039 byl mým 600. na lavičce FKNJ.
• Finanční fair-play jsme zvládli s prstem v nose a také doplatek na daních je nižší i přes zase vyšší příjmy. I díky tomu budeme mít zase pěkné rozpočty na přestupy, mzdy i skauting.
• Od příští sezony už budu chodit jen na tiskovky v pohárech, na ty ligové žvásty nemám už nervy.

Epilog

Zdravím své dva věrné přispěvatele v novém roce. Jak jste si mohli všimnout, tuto část jsem dost osekal co se textu týče, protože jsem došel do fáze, kdy mě o tom tolik nebaví psát jako to hrát. Jednak už jsme s luckym jediní, co držíme kancelář z minulého ročníku, tudíž si troufnu říci, že nemáme takové ohlasy, jako kdybychom dělali z posledního ročníku a druhak už to začíná být trochu stereotypní pro mě samotného. V další sezoně jsem dokonce přepnul z Rozšířených okamžiků na Klíčové, protože mi to stačí a protože mám i nové hry, které chci hrát (NHL 23, F1 22). To jen ať víte, proč došlo k této změně - bylo to buď tento nový formát nebo nic a jelikož bych to rád dojel (a čím dříve to bude, tím lépe), tak jsem se rozhodl pro první variantu.

Jinak příchody a odchody už jsem zase oddělil, posledně jsem to psal na vícekrát, tak jsem psal, na co jsem si povzpomínal a tak a už se do toho nějak zamotal. Maceda jsem měl za to, že jsem fotil, ale asi ne a samozřejmě jsem na to zapomněl. Byla to kombinace obojího (jakože skill a šmel), ale jednalo se o typ hráče, který třeba nevyčnívá tolik atributy, ale hraje jak bůh (něco jak Blažek třeba). Mějte se fajn a do roku 2023 znovu jen to nejlepší!

Tak příchody i odchody to je velká paráda. V lize alespoň konferenční liga zas. Jinak cesta Evropou byla velmi sympatická, klobouk dolů

Haha, tak vypadnout se Slováckem, to je dobrý no :D ale tak jasný, že oni byli furt na domácím stadionu, svině :-)
S Libercem taky škoda, ale ti to zase vyhráli pak celkově. Takže výmluv existuje dost, proč to nevyšlo :D
Ovšem té ligy je trochu škoda, i když poháry jsi ukopal. Ale tak to je dáno, že válčit na více frontách jako malý klubík, to se prostě nedá. :-)

tie tvoje predaje, to je jedná báseň. Ja sa už tiež pomaly dostávam do vyšších čísel, ale také pálky sú ešte mimo mňa (ak sa teda nemýlim a dobre to preratúvam na eurá ). Celkovo je vidieť, že aj ty rád pracuješ so skautingom a vieš do tímu priviesť veľmi kvalitných hráčov trochu som prekvapený, že na domácej scéne si mal slabšie výsledky. V lige by som už očakával kvalifikáciu do skupiny o titul. No na druhej strane si aspoň zvládol to európske play-off, takže ťa opäť uvidíme v pohárovej Európe zato, v EKL si predviedol skvelú jazdu. V predkolách si mal prijateľných súperov, takže postup sa trochu očakával. Skupinou si prešiel ako nôž maslom, pričom si tam mal aj silné Fenerbahce. Čerešničkou na torte bol postup cez Sociedad, čo je určite skvelý výsledok. Preto znie trochu smiešne, že si vypadol so Slováckom Celkovo však považujem štvrťfinále za výborný výsledok. Ešte som sa ťa chcel opýtať, aké ligy máš načítané? Bol tento úspech zapríčinený aj tým, že máš málo aktívnych líg (tým ho samozrejme nechcem znevažovať)?
Na záver aj gratulácia k úspechu dorastencov. To ja som sa im venoval podrobnejšie a úspech prišiel aj tak podstatne neskôr ako u teba

Přestupy a zaměstnanci

Začnu odchody - z minulého roku byl domluvený vcelku talentovaný křídelník Allan Dewulf do Almeríe. Poměrně větší množství hostovaček narušil odchod Marka Selimovice do Neapole a opustil nás i Zdeněk Černý, svého času nejdražší posila v dějinách FKNJ. Rozloučili jsme se i s hráči ne tak velkého kalibru (Petr Krabec a Lukáš Chvalovský) a se žádostí o odchodu za mnou slušně přišel i Miloš Kamenský, jehož jsme pustili do Brna. Nejvíce mě mrzí odchod Mussy Landima, kterého si zpětně vykoupil Sporting. Posledním zimním odchodem byl ten Michala Dlugosze do Piastu Hlivice.

Z příchodů, které prvně odstartovalo mnoho nových mladých tváří do výběru U19 vyzdvihnu jako první Tomáše Vacka, středopolaře a v případě potřeby levého záložníka. V rámci transferu se Slováckem přišel Mirco Lividini, neméně kvalitní středový hráč a za opravdu pakatel dorazil také Joshua Budde, německý reprezentant do jednadvaceti let působící na postu stopera. V zimě dorazili ještě Jaime Rojas a také Mauro Barrios s Nuzhadem Mertem. Ještě v létě jsme měli vyhlédnutého mega talenta z Norska, Bjorna Toreho Heggseta, ale toho nám vyfoukl Juventus.

Na základě Bosmanova pravidla se rozhodli odejít Sandile Masuku a Martin Krejčí - u obou jsem čekal jestli se rozvine jejich talent, ale Sparta a Hradec měli větší zájem a evidentně i lepší nabídku. K nim se pak přidal i Bas de Graaf, jenž souhlasil s o dost nižším platem v domovském Utrechtu, než jsem mu nabízel já, a také ikona Ladislav Blažek, který si na sklonku kariéry vydělá nádherné peníze u Lokomotivu Moskva. Několik dalších hráčů naopak trucovalo a chtělo odejít. Mezi nimi byl i Brazilec David, jenž se v průběhu své žádosti o přestup nedostavil na jeden z tréninků. V létě se s ním pokusím rozloučit - stejně více důvěřuji Dinu Vidovići. Co se zaměstnanců týče, zde jsme zaregistrovali pár příchodů (včetně dvou návratů v podobě Miroslava Kamenského a Daniela Šmigy) a odchod žádný.



Příprava a mezisezonní pauza

Ještě v rámci závěru ročníku s označením 2039/40 jsme pod hlavičkou spíše exhibičních zápasů vyzvali několik blízkých celků a hlavně s Fulnekem, k němuž mám dobré vztahy, z toho byla opravdová paráda. Díky výhrám nad Angers a Ludogorcem jsme brali i Starostův pohár. V zimě na nás čekala druhá účast v Tipsport lize, kterou proplul můj asistent tak hladce, že z toho bylo i celkové vítězství. Stejně jako u klasických přáteláků jsme se však snažili rotovat sestavou kvůli nabrání kondice. Ještě před ligou jsme si pozvali prestižní anglické celky do Zimní ligy, kde jsme si připsali po jedné výhře, remíze i prohře.

A malá ochutnávka na příští sezonu: chystal jsem si do Nového Jičína pozvat místní kolegy, ovšem pro někoho to bylo moc daleko. Moje reakci zaznamenaly kamery níže.


FORTUNA:LIGA
Do ligové soutěže jsme vstoupili jako kandidát na 5. místo a se čtveřicí výher, mezi které se vmísila jedna plichta na Srbské. Po další dělbě bodů na zlínské Letné přišla první těsná porážka z kopaček Liberce. V září jsme se zase probrali povinnými výhrami nad slabšími celky z Teplic, Budějovic a Pardubic, než na nás čekal přetěžký říjen. Na úvod jsme zaznamenali hubenou prohru od Plzně, následovanou remízou s Baníkem a výhrou se Slováckem. Pak na nás čekaly zápasy s pražskými S a v obou případech jsme si podělili po bodu. Do konce podzimu už jsme neprohráli a jediní, kdo nám sebrali dva body, byli Škodováci.

Jaro začalo přesně tam, kde jsme zakončili podzim. Gólem z 89. minuty jsme porazili i Spartu, čímž jsme alespoň částečně odčinili remízu na teplických Stínadlech. V druhé části byl pro nás obdobně těžkým měsícem jako říjen duben. S Viktorkou jsme udrželi plichtu, ovšem to i se Slováckem a zopakovali jsme dělbu bodů i s Ostravou. V posledním kole hlavní části jsme pak senzačně porazili i Slaviu. Do mistrovské skupiny jsme tedy šli s parádní fazonou a 19 zápasy bez porážky. Souboj o titul byl opravdu nabitý. Bohužel to byli právě Sešívaní, kteří v repríze hned týden po našem triumfu brali všechny body do tabulky. Už nyní však můžu prozradit, že do konce ligového ročníku šlo o naši poslední ztrátu.

Proti Plzni, která tou dobou držela první místo, jsme dali zapomenout na pohárové vystoupení (viz níže) a udrželi bezbrankovou remízu. V následujících třech mačích jsme pak nasázeli 12 branek a nedostali žádnou. Narodily se tři výhry ovšem potenciální titul nebyl v našich rukou. Chvílemi byla před námi i Bolka, ale tu jsme porazili 3:0 a mohli se soustředit na „slabší“ celky v podobě Slovanu Liberec a Baníku, s nimiž jsme si taky poradili. Do posledního utkání proti FCB jsme šli se ztrátou jednoho bodu na Plzeň a zároveň s jednobodovým náskokem nad Slaviou, která měla stejný odstup před čtvrtou Boleslaví. Do 75. minuty jsme byli mistry, ovšem pak se Plzeň ujala vedení v utkání s Boleslaví a nás odšoupli zpátky na 2. místo. Sedm minut do konce, kdy jsme už drželi vedení 5:0 (ani nevíte, jak mi to jako „chacharovi“ trhalo srdce), se ale prosadil náš neoblíbený kat Wayne Hunt a srovnal na průběžných 1:1. Mladoboleslavští tento stav udrželi až do závěrečného hvizdu a to znamenalo jednu věc - stali jsme se totiž

Celé město zachvátila fotbalová horečka ze samozřejmě rekordního umístění a vedení bylo nadšeno ze splnění mého prvního velkého cíle! A jako bonbonek na nás v příštím roce čeká ten nejprestižnější evropský turnaj - UEFA Champions League. Původně jsem říkal, že se už o oceněních moc nebudu bavit, ale zapomněl jsem, tudíž telegrafický přehled: za měsíc červenec skončil Vlastimil Lasota na třetím místě mezi hráči (na což navázal v květnu druhým místem s Williamem Ndouem v těsném závěsu) a moje maličkost na prvním mezi trenéry. V září (a později i v březnu) zase bodoval na bronzovém umístění Nicola Chetoni a já bral pomyslné stříbro.

To jsem obhájil v květnu a navázal jsem tak na dvě třetí místa za únor a březen. Paradoxně jsem se ale neumístil na žádném z pódiových umístění v celoročním hlasování. Zato hráči mi udělali radost protože v jedenáctce roku obsadili bez dvou všechny místa + další dvě ještě na lavičce. Martin Ujfaluši byl poměrně brzy (v listopadu!) velmi blízko rekordnímu záznamu Martina Kose ze sezony 2033/34 v počtu asistencí. Pro takzvaný "full-house" jsem hlasoval v anketě o talenta roku. První místo nakonec bral Chetoni a třetí už dávno přestupivší Landim. Prvně jmenovaný Ital byl ještě zvolen zahraničním fotbalistou ligy za celou sezonu a fotbalistou roku se stal Lasota, který se ale mezi záložníky umístil až třetí. Milan Paciorek pak bral druhé místo v brankářích a to před naším bývalým svěřencem Jiřím Součkem.



MOL Cup
Naopak domácí pohárová soutěž pro nás i nadále zůstává zakletá. Po vyřazení Hodonína a Jihlavy jsme si poradili i s Olomoucí a opět na nás čekal jarní boj v závěrečném playoff. Do něj jsme ale hned na čtvrtfinálové měření sil vyfasovali Plzeň a ta nám vyklepala kožich. Viktoriáni nakonec došli až do finále, kde se ale z vítězství radovala Slavia.



UEFA Europa Conference League
Do Konferenční ligy jsme vstupovali opět přes několik předkol. V nich jsme si ale hlavě poradili se severskými celky z Norrköpingu a Oulu, než nám los přidělil Bilbao. Po úvodní porážce na San Mamés se nám doma povedlo vymazat jednogólové manko a díky druhému rychlému zásahu jsme nakonec zvrátili hrozbu vyřazení a zajistili si účast ve skupinové fázi. Do ní jsem vstupoval trochu po „mourinhovsku“ se zdravým sebevědomím a když nepočítám plichty s Altachem, které celé putování skupinou G obalily, tak z toho byl suverénní výkon zajišťující postup do vyřazovacích kol. Ve druhém kole, kam jsme se kvalifikovali, jsme narazili na Eindhoven a opakoval se scénář s Athleticem.

V prvním zápase jsme tahali za kratší konec, ovšem když nám Ondřej Švéda vystřelil postup mezi nejlepších 8 celků, měl jsem velkou radost. Tu mi hned vzápětí zchladil výprask 0:3 s Rennes, než jsme ve venkovní odvetě uhráli alespoň čestnou remízu 2:2. I tak jsem ale byl s tímto progresem spokojen. Právě Francouzi postupně prošli až do finálového klání, kde ale triumfovali znovu naši krajané z Mladé Boleslavi. Malou útěchou budiž cena pro nejlepšího hráče turnaje, kterou dostal na rozlučku de Graaf.



Kádr A-týmu

Vzhledem k úžasnému triumfu se přímo nabízí prohlédnout si medailonky mistrů ČR jeden po druhém.

Brankáři: Milan Paciorek, Mohamed Kouadio

Obránci: Jan Písačka, Patrik Selnar, Ondřej Švéda, Joshua Budde, Ivan Kadlec, Bienvenou Matondo, Sirgio Mesias

Středopolaři: Jaime Rojas, Tomáš Vacek, Agner, Claudio Brignone, Mirco Lividini, Maxwell Makhubele, William Ndou, Matome Ntuli

Křídelníci: Martin Ujfaluši, Bas de Graaf, Nicola Chetoni, Vlastimil Lasota

Útočníci: Dino Vidović, David, Ladislav Blažek



Béčko a juniorka

Jelikož už jsme trochu pokročili co se reputace i financí týče, rozhodl jsem se naplno rozjet béčko, kterému jsem na každý měsíc naplánoval několik přáteláků s cílem nabytí kondice pro možné využití v A-mužstvu. Ačkoliv mi u rezervy figuruje název Divize E, žádné jiné zápasy než ty, které jsem domluvil, nehrála. S několika hráči už počítám pro další rok v áčku - jmenovitě chci určitě více využívat Abdoula Koného, Martina Housku (pokud zůstane), Františka Březinu a Nuzheda Merta.

Nábor byl poměrně povedený a hlavně se mi poprvé od ročníku 2008, kdy tento simulátor hraji, dostalo té pocty, že mi byl vygenerován do juniorky i můj syn (raději pomlčme o jeho sedmdesátiletém bratrovi z Dánska). Jinak výběr do devatenácti let vyhrál v 1. lize staršího dorostu, čímž obhájil loňské prvenství, a na něj navázal ještě triumfem v krajském poháru. V Národním mistrovství už z toho bylo jen semifinále, kde našim mladíkům vystavil stopku Jablonec. Jako největší talent se pak jeví střední obránce Ondřej Kocourek.



Zajímavosti, aneb co se jinde nevešlo

• Ještě na konci předchozí sezony jsem si řekl o prodloužení smlouvy, což výbor schválil a kromě něj to potěšilo i klubového kapitána. Nový tříletý kontrakt mi měsíčně připíše na konto 200 tisíc Kč. Triumfem v lize, který dával za „vinu“ mě Matome Ntuli, jsem vstoupil do české síně slávy.
• Do sezony jsme vstupovali jako 154. nejlepší tým v Evropě, po ní už jsme byli v top stovce (přesněji na 82. příčce). Průměrná návštěva byla letos vylepšena o 29 lidí na zápas a permanentek se na další ročník prodalo o 9 méně, konkrétně 1 016.
• Jedna z klubových ikon, pravý křídelník Vladimír Kolečkář, ukončila kariéru. Už se nacházím opravdu daleko a nevím, jestli už jsem náhodou nepřekonal svůj rekordní save z před pár let, kde jsem se z Nového Jičína dostal po ose Katovice - Baník Ostrava - Hertha Berlín - Wolfsburg - West Ham - Inter (+ krátké anabáze u reprezentací Albionu a Španělska) dostal do Barcelony.
• Ačkoliv všechny žádosti o vylepšení náboru juniorů, jejich zázemí a rozšíření stadionu byly zamítnuty, po krátkém vysvětlení kývl předseda na upgrade tréninkového centra předseda a to hned dvakrát - na podzim a v létě. Po tomto vylepšení se budeme pyšnit nejlepší kategorií. Jednou nám navýšil i rozpočet pro trénink juniorů a uvažovalo se i o mateřském či přidruženém klubu. Zatímco v první kategorii jsme měli na výběr jen Porto a nějaké nazdárky, v druhé jsme si jednou zvolili aspoň Hlučín, hrající o soutěž výše než předchozí partneři z Valašského Meziříčí.
• Po celý rok už se počet našich reprezentantů pohyboval stabilně kolem 18 - 20 jmen. Na EURO odcestovali pouze dva (+ 2 ex-hráči), většinu totiž máme v juniorských výběrech.
• Finance jsou i nadále díky stále ještě se dá říct nedávnému prodeji Yamby Maceda, který se začíná v Bundeslize chytat, v naprostém poklidu, díky čemuž jsme splnili finanční fair-play už i pro Ligu mistrů a neplatíme žádnou daň z příjmů.

Epilog

Po delší odmlce jsem zpět a rovnou zdravím do Drnovic - doufám, že mě lucky přijme do klubu mistrů! No, abych citoval pana Karla Gotta, tento úspěch jsem „skutečně nečekal“. Na druhou stranu už jsem rád, jelikož jsem se chtěl už posunout dál . Nehledě na to, že mě teď ve skutečnosti tento klub štve, jelikož chce sprostě ukradnout další dva nadějné mladíky a to z mého týmu (aktuálně je vše v rámci předběžných jednání a doufám, že k žádným dalším ani nedojde). Ovšem zpět ke kariéře. Díky za podporu a komentáře všem! Doufám, že už se stejně jako já těšíte na tuhle znělku. Jestli chcete nějaký specifický screenshot, dejte vědět, zařídím.

Ligy nemám zapnuté žádné jiné, kromě první - vlastně poté, co jsem se v ní ustálil, jsem vypínal druhou. Vždy jsem si nechával tu, ve které jsem hrál + tu hned pod ní (a když to šlo, tak i tu nad). Díky nějakým čachrům nemám moc výkonný PC a nechce se mi do něj investovat, když jej používám pouze na toto FMko. Je fakt, že ta rychlost není optimální, ale člověk u toho aspoň stihne pomýt nádobí, vynést odpad nebo si zahrát jeden leg v šipkách v rámci tréninku. Možná to tedy mělo nějaký vliv na mé úspěchy, ovšem určitě jsem do toho nevstupoval s cílem si to takto ulehčit. Nehledě na to, že existují určitě borci, kterým by cesta ze 4. ligy k titulu v první trvala polovinu toho, co mě. I teď se u té hry pořád učím něco nového a je to pro mě lepší, než sledovat youtubery s jejich tipy, což mi zase pomohlo předtím, než mě chytla tato kariéra.

Obrovská gratulace! Je dobrý vidět někoho dalšího kdo vydrží a opravdu dokáže ten tým vytáhnout na vrchol bez nějakých pochybností o podvádění! Paji a lucky do síně slávy!
Jsem zvědav co čempijónz lík, jestli budeš důstojný soupeř :-)
Těším se na další part ačkoliv chápu, že už je to těžší a těžší to hrát :-)

Tak to klobouk dolů. Veká gratulace k titulu a doufám, že nějakou tu sezonu ještě dáš, klidně si počkáme. Každopádně se těším na LM a obhajobu titulu....

vitaj v klube kámo, veľká gratulácia k titulu sezóna to bola teda poriadne napínavá, ale tak to máme všetci radi, keď sa hrá o titul až do posledného kola gratulujem aj k pekným predajom. Je vidieť, že si na tom dávaš záležať a klubová pokladnica sa pekne zapĺňa.
Pohár je pre teba stále zakliaty. Som zvedavý, či sa ti ho niekedy podarí vyhrať
Zato v pohárovej Európe si predviedol peknú jazdu, ktorá začala pekným vyradením Bilbaa v predkole. Skupina bola ľahká, takže tam sa s postupom dalo rátať. Škoda toho domáceho zápasu s Rennes, kde sa prakticky rozhodlo o tvojom vypadnutí. Ale zase nemôžeme chcieť všetko a práve toto vypadnutie ti možno dopomohlo k domácemu titulu
je vidieť, že klub sa posúva správnym smerom. Teším sa na pokračovanie a najmä na d čempijóns
a k tomu "uľahčovaniu" hry - je to len a len tvoja vec. Keď nemáš notebook nato, aby si mal načítaných 300 líg a 7 miliónov hráčov, tak to proste nemáš a hráš tak, ako ťa pustí. Z mojej skúsenosti máš výhodu oproti tímom na tvojej úrovni, ale, že by si teraz začal doma porážať City, Bayern, Real atď. len zato, že nemáš načítané ich ligy, to určite nehrozí

Přestupy a zaměstnanci

Jako obvykle začnu odchody. Za ty jsme vyinkasovali necelých 900 milionů, přičemž největší částku nám přinesl odchod Martina Ujfalušiho do Neapole. Zbylé transfery směrem ven z klubu byly maximálně do devadesátimilionové hranice a to jen v případě zimních odchodů Mohameda Kouadia s Cyrilem Tshawem.

Za příchody jsme utratili rovnou půl miliardu, přičemž nejvíce jsme vysázeli za anglického kanonýra Chrise Burtona, kolem něhož kroužil Arsenal. Za neméně velkou částku přišel z Nacionalu Ruben Ruiz, který se ujal pravého křídla a za zmínku stojí i příchod Ionuta Hreamaty na post defenzivního záložníka. V zimě jsem ještě přivedl několik mladých Afričanů do juniorky a Charlese Mervildeho, který je jedničkou belgické reprezentace, ale rád bych jej nějak zpeněžil hned jak to půjde.



Příprava a mezisezonní pauza

Na přípravu jsme si pozvali dánský Midtjylland a skotský Celtic, než jsme v rámci souboje o Starostův pohár rozdrtili Fulnek a přehráli Frenštát. V zimě přijeli na tradiční ligu francouzské celky, jmenovitě Lyon, Monako a Lille. Na dva přáteláky jsme ještě skočili do přidruženého Hlučína a stále nesmyslně označeného rivala v podobě Bílovce.



FORTUNA:LIGA
Podzimem jsme až na dvě porážky na Mladé Boleslavi a Slovácku propluli relativně v pohodě a na trend ztratit maximálně 2 body jsme navázali i na jaře. Důkazem toho budiž fakt, že jsme porážkou s Baníkem přišli o osmnáctizápasovou šňůru bez prohry. Do konce základní části jsme pak všechny zápasy vyhráli až na poslední venku s Jabloncem, nicméně mistrovská nadstavba nám nevyšla podle představ. Pokoukával jsem po prvním místě, ale na Slaviu jsme ztráceli kolem deseti bodů a tak jsem vzal za vděk i třetím flekem.

Krátce k oceněním - za prosinec triumfoval mezi góly William Ndou a za únor Bienvenu Matondo (jeho zásah pak byl oceněn jako třetí nejlepší v rámci celého ročníku) + mezi hráči Burton (cenu věnoval mě). Mezi nováčky se na třetím místě umístil Ruiz, moje maličkost druhá mezi trenéry a Masuku, kterého nám loni sprostě ukradla Sparta bral bronz mezi střelci. Ndou se stal zahraničním fotbalistou roku a na druhém místě se v této kategorii umístil náš jednu dobu nejdražší odchod Darijan Šepak.



MOL Cup
Do prvního zápasu MOL Cupu jsme dostali Duklu, kterou jsme doma přehráli 4:0. Ve 4. kole se s námi losující nepárali a dali nám do cesty "Bolku", která se po výsledku 1:3 vracela domů s nepořízenou. V playoff už jsme měli o něco přijatelnější soupeře - nejprve Ndou vyřadil svou dvojicí branek Karvinou, než Brazilec David hattrickem potopil Pardubice.

Historicky první finále poháru v dějinách nám přisoudilo za soka pražské ACS. Po výsledku 3:1 jsme se radovali z parádního úspěchu a tím jsme konečně prolomili pohárové prokletí. Nově se můžeme pyšnit statusem

Druhý velký titul v mé kariéře mě dostal i do české síně slávy a pochvalných slov se mi dostalo i od jedné z ikon klubu, Vladimíra Kolečkáře. Díky triumfu na nás čeká účast v česko-slovenském superpoháru proti Trnavě.



UEFA Champions League
Poprvé v dějinách jsme přeskočili Evropskou ligu a rovnou nastoupili v Lize mistrů. Za účast ve skupině jsme hned na začátku vyfasovali pěknou sumičku ve výši 379 milionů Kč. Domácí duely jsme nicméně opět hráli mimo Nový Jičín a to konkrétně v Olomouci na místním Andrově stadionu. První tři zápasy dopadly přímo fantasticky, když jsme na Stade Vélodrome porazili těsně Marseille a poté v Česku přehráli Lazio 3:0. To nejlepší ale mělo teprve přijít. Utkání proti Borussii Dortmund navštívilo 12 464 diváků, což bylo rekordem v návštěvnosti i v tržbě za vstupné. A asi každý z přítomných, vyjma sektoru hostů, který opět vytvořil krásnou atmosféru, si užil parádní krasojízdu našich borců, kteří německou opozici "loupnuli" 5:0.

Odvetné zápasy už se nám tolik nepovedly, nicméně je pravda, že jsme se snažili dát čas i náhradníkům, abychom měli hráče ze základu fit pro ligu a domácí pohár, který jsem konečně chtěl získat. V Německu jsme padli těsně 0:1, na Stadio Olimpico 1:2 a s Marseille jsme zopakovali výsledek proti BVB. I tak jsme ale postoupili z druhého místa a v osmifinále nás čekal soupeř z kategorie nejtěžších - Manchester United. První zápas jsme sehráli na naší půdě a padli gólem ze samotného závěru o jednu branku. Druhý mač na Old Trafford už jsme o něco více riskovali a domácí nás potrestali dvěma góly. Ono hrát před více než jednasedmdesáti tisíci lidmi je pro nás svátkem a za účast v této fázi nám do kasy připlulo 246 "mega".



Béčko a juniorka

Mladíci obhájili titul v lize a letos se poprvé představili i v Mládežnické lize, kde skončili ve druhém vyřazovacím kole na kopačkách milánského AC. Co se náboru týče, přijali jsme pouze dva nové juniory (ostatně co čekat, když vedení mi vůbec nenabízí možnost jednat o vylepšení mládežnických zařízení a neustále mi zamítá žádosti o zlešpení náboru) a to nadějného brankáře Martina Krčmaříka a neméně talentovaného Jakuba Čížka.

Oběma jsem dal šanci na poslední ligové klání v sezoně a druhý jmenovaný se mi za to odvděčil brankou, kterou se zapsal mezi rekordmany klubové historie. Mezi padesátkou nejlepších mladíků NxGn za rok 2041 se mezitím objevili i dva naši borci a to Mauro Barrios (zapůjčený do Karviné) a Nuzhad Mert. V béčku jsme za celý rok měli přítomné 2 hráče - Pavla Janetzkého jsme stahovali na jeho žádost z hostování a Tomáš Hána už jen čekal, než mu ukončíme kontrakt. Zbytek byl rozposlán na hostovačky.



Zajímavosti, aneb co se jinde nevešlo

• Průměrná návštěva za uplynulý ročník se poprvé dostala přes 3 tisíce (bude to však zapříčiněno tím, že jsme hráli na jiném stadionu a tudíž na naše "domácí" zápasy v Evropě mohlo přijít více lidí. Naštěstí už vedení souhlasilo s navýšením kapacity našeho vlastního stánku. Podle původního plánu to bylo na 5 044 míst, nakonec ale bude nová kapacita činit 6 630 míst a tak bychom měli i evropské poháry už hrát konečně u nás. Nadcházející rok budeme sdílet vítkovický stadion s Baníkem, což bude náš 4. azyl po Opavě, Uherském Hradišti a naposledy Olomouci. Permanentek se mezitím taky prodalo o něco více.
• Na letní olympijské hry odcestovala čtveřice našich borců, přičemž jeden z nich se dostal i do dream teamu. Na Africký pohár národů pak bylo nominováno rovných 10 bývalých členů našeho áčka + 4 ze stávajícího. Mesias se pak objevil v africké jedenáctce roku, spolu s mladoboleslavským Huntem a našim ex-brankářem Khumalem. Ten se stal i nejlepším brankářem, zatímco další náš bývalý reprezentant Masuku skončil třetí mezi útočníky. Reprezentovali i mladíci a to můj "syn" se svým parťákem Kocourkem na světovém šampionátu do dvaceti let. Prvně jmenovaný zaznamenal nejkrásnější gól turnaje.
• Opět jsem dostal nabídku vést srbský nároďák, odmítl jsem. Zápas proti Spartě byl mým 700. na lavičce FKNJ. Klub se mimochodem vyšvihl na 42. místo v evropském žebříčku, kde poskočila i česká nejvyšší soutěž na 8. příčce.
• Na další rok budeme disponovat opravdu luxusním rozpočtem ve výši 723 milionů na přestupy a 83 milionů na platy (využíváme sotva 30). Ruku v ruce s takto vysokými rozpočty ale jdou i vcelku vysoké daně a to 180 milionů, které jsme odvedli státu.

Epilog

Jak jste si jistě všimli, tak jsem už nedělal screenshoty jak splašený kůň, což někde bylo k užitku a jinde (třeba u posil, za což se omlouvám) na škodu, a ubylo i textu. Důvod je jednoduchý - save je pomalu ale jistě na konci své životnosti (kdy už pomalu pošilhávám na rozjetí kariéry za Schalke, bez kanceláře), jedu jen ze setrvačnosti (více teď ujíždím - když je čas - na HUT a do toho se mi vrací tréninky), nicméně rád bych se rozloučil úspěchem na evropském poli, takže se nějak prokoušu další sezonou a uvidíme.

S šancemi na vítězství to však nevidím moc růžově třeba v porovnání s luckym, který už byl dvakrát ve finále a má určitě kvalitnější kádr. Naštěstí je peněz na příchody dost, tak to zkusím udělat ve stylu "The Last Dance". Přeci jen se jedná už o 19. sezonu, pokud dobře počítám (v té první jsem se díky souboru dostal do léta 2022, ale stihl jsem tam dva mače v Divizi, takže to uznalo už za mě jakoby). Díky všem komentujícím a zase někdy zdarec!

posily sa hodnotia ťažko, keďže nevidíme ich atribúty, ale verím, že si posilnil rozumne a dobre
ligy je škoda, obhájiť titul by bolo krásne, ale Slavia je Slavia, tá má svoju kvalitu ... preto škoda, že si neuhral aspoň 2. miesto (kvalifikoval si sa do LM? lebo u mňa chodia do LM len prvé 2 tímy).
konečne si sa dočkal víťazstva v pohári. Síce to nie je nejako oslnivá trofej, ale aspoň raz ju vyhrať je povinnosť
V Európe pekná jazda prvou polovicou skupinovej fázy. Neľutuješ, že si druhú polovicu "vypustil"? postup z toho síce bol, ale mohol si mať papierovo ľahšie súpera. Prejsť cez United je ťažké, čo sa aj potvrdilo, ale hanbu si neurobil.
začína sa ti rysovať aj dobrý dorast. Škoda, že až takto na konci tvojej cesty
Každopádne sa teším na pokračovanie, aj keď už zrejme pôjde o posledný part. Držím palce, aby si sa rozlúčil nejakým pekným výsledkom v Európe

Éra kanclů pomalu končí, lucky už skončil. Myslím, že bys to mohl pojmout, tak jak jsi psal: "The Last Dance"
Ustřel trošku s nákupy a třeba to vyjde. Věřím v dobrý závěr. Hodně štěstí

Přestupy a zaměstnanci

Do už tak nabité pokladny mi ještě za odchody přistálo necelých 3 a půl miliardy. Největší podíl na tom měli odchody cizinců Ntuliho a Burtona, následované prodeji dalších neevropských borců, jako Davida, Rojase, Silese a v neposlední řadě Koného a Mervilda, který sice Evropanem jakožto Belgičan je (a to přímo ukázkovým), ale nehrál a rozhodl jsem se jej tak zpeněžit. Už nyní řeknu, že v realizáku nedošlo k žádné změně.

Směrem do klubu přišlo plno hráčů a to včetně některých známých jmen, které už jsem v týmu měl (Pagac, Agner). Pak jsem se rozhodl tým hodně počeštit (poevropštit), takže jsem za některé krajany možná trochu přepálil, ale se všemi jsem byl spokojen. Vzhledem k částce utržené za odchody a přístupu "všechno nebo nic" jsem vůbec neřešil kolik mě kdo stojí, vesměs jsem složil výkupní klauzuli nebo složil na dřevo co chtěl klub.



Příprava a mezisezonní pauza

V létě jsme doma přivítali bratislavský Slovan, maďarskou Puskás Akadémiu, polské Katovice a v rámci Starostova poháru ještě Straky z Newcastlu a Lipsko. V zimě jsme pak naopak my vyjeli do Vlašimi, Jihlavy a Příbrami, než jsme opět na vlastním stadionu přivítali trio bundesligových celků pod hlavičkou obvyklé zimní ligy.



FORTUNA:LIGA
V lize, do které jsme vstupovali s žhavými kandidáty na cenu pro nejlepšího hráče a nejlepšího mladíka, jsme si vedli poměrně slušně, nakonec z toho ale bylo až 4. místo. Na jaře jsme nasbírali o dvě porážky více a i když jsme měli o 3 remízy méně, stěžejní byly úvodní dvě prohry v mistrovské nadstavbě, na které jsme navázali plichtou s Baníkem. Ten v napínavém konečném zúčtování sebral titul Plzni, takže jsem byl rád. Za měsíc srpen jsem bral triumf mezi trenéry, v říjnu se podobně zadařilo Vukmanicovi a Evrardova trefa do sítě Teplic v dubnu byla vyhlášena tou vůbec nejlepší.



MOL Cup
Do této kategorie ještě vmísím informaci o československém superpoháru, který jsme vyhráli a to i s okleštěným kádrem (podmínka pěti cizinců celkem na hřišti a lavičce byla poslední kapkou, viz přestupy výše).

Pohárem jsme propluli bez větších potíží. Na cestě do dalšího finále jsme postupně vystavili stopku Líšni, Slovácku, Pardubicím a Slovanu Liberec, než jsme poměřili síly s ostravským FCB. V duelu dvou „domácích“ týmů byl úspěšnější ten dočasný, čili my a tak jsme obhájili naše loňské prvenství v národnímu poháru.



UEFA Europa League
V Lize mistrů nás hned ve 3. vyřazovacím kole vyřadili Doněck a to na penalty, kde jsme padli až v 8. sérii. Spadli jsme tedy do Evropské ligy, kde jsme prosvištěli skupinou E a v playoff vyzvali jako první Porto. To jsme vyřadili po celkovém triumfu 3:1 a ve čtvrtfinále jsme vyzvali Real Sociedad. Po porážce 2:3 na Anoetě se nám v Ostravě povedlo vyhrát 2:0 a prošli zase dále. Mezi nejlepšími čtyřmi nás čekali „The Foxes“, které jsme porazili nejprve doma 3:2 a pak v Anglii nejtěsnějším možným rozdílem. Při naší premiérové účasti v druhém nejprestižnějším evropském poháru jsme tak došli až do finále, které se konalo v irském Dublinu. Naším sokem v něm bylo přetěžké Atlético, s nímž jsme padli po prodloužení 1:2. Vukmanic bral zlatou kopačku pro nejlepšího kanonýra.



Béčko a juniorka

Béčko jsem neřešil a nechal jsem tam jen hráče na hostovačkách. Junioři zase vyhráli svou soutěž, dva z nich se umístili mezi nejlepšími střelci soutěže a dál už nevím takhle z hlavy. Nábor jsem příliš neřešil, jelikož jsem byl připravený skončit, ale byl tam jeden šikovný útočník, Radek Slavík, kterého jsem si nechal.



Zajímavosti, aneb co se jinde nevešlo

• Za loňský rok jsme měli o téměř 1 500 lidí v průměru více na tribunách. Permanentek se prodalo přes 1 700. Povedlo se nám překonat i rekord v návštěvnosti, když na „derby“ s Baníkem přišlo 14 723 diváků (stejně jako v předchozím případě to ale nebylo přímo u nás, tehdy to bylo v Olomouci). V průběhu jara nám ale dělníci dostavili dalších 2 210 míst, čili náš vlastní stánek je zase o něco větší. Samozřejmě o dalším rozšíření nechtěl škrťa nahoře ani slyšet.
• Na MS odcestovalo 9 současných hráčů našeho kádru a několik bývalých.
• Na další rok disponujeme opět pěknými rozpočty. Předseda však stále nesmyslně odmítá vylepšení zařízení pro mládež.

Epilog

Opravdu krátký part z prozatím poslední sezony u FKNJ je tady a vzhledem k výsledku finále jsem se rozhodl, že ještě jeden rok zvládnu a to stejným stylem, jako doposud. Krátce po začátku sezony jsem totiž nechával hrát ligové zápasy a první kola poháru asistenta a přebíral otěže jen pro evropské duely. Nakonec jsem ještě vedl finále MOL Cupu, pro jistotu. Obdobně už jsem nyní v zimě 2043 a už nyní prozradím, že jsem postoupil ze skupiny, kterou jsem vzhledem k soupeřům nechal opět Ordošovi a jen přihlížel z povzdálí, kdyby se něco pokazilo.

Snad to tedy vyjde na druhý pokus v 20. úplné sezoně (1. rok jsem odkoučoval 2 zápasy v divizi na konci května a pak už byl hned konec soutěže). Držte palce a díky svým dvěma stálicím za komentáře! A dodatečně se omlouvám za odbytý part - sám si jsem vědom poklesu kvality a úrovně kanceláře, ale jednak jí dělám pro pár vyvolených prakticky (nevyplatí se do toho investovat čas a chuť), do toho mám v práci plno starostí s novým webem a ještě budu a navíc se mi rozjela i příprava na fotbalové a šipkařské jaro, takže každou volnou chvíli mám nějaký trénink a když ne, tak sjíždím NHL a věnuju se lidem kolem sebe. Takže díky za pochopení.

predaje v štýle Drnovic akurát tie nákupy už nie tak veľa som možno neminul dokopy za celú hru
v lige by som už očakával titul. V čom vidíš najväčší problém? Nemáš kvalitných náhradníkov a tým pádom, keď sa sústredíš na Európu, tak náhradníci nezvládajú ligu?
gratulujem k obhajobe pohára. Dlho bol pre teba zakliaty, ale v posledných sezónach ho vyhrávaš jedná radosť
čo povedať k Európe? začalo to smolným vypadnutím z LM, potom krásnou jazdou až do finále, kde to znova nevyšlo. Sám to poznám, tiež som dva roky po sebe prehral finále EL, no z vlastnej skúsenosti viem, že to mužstvo už musíš mať kvalitné, keď si sa tam dostal dvakrát po sebe. Takže verím, že ten titul z Európy raz príde a preto verím, že ešte kancel potiahneš a rozlúčiš sa s ním až výhrou EL a vôbec mi nevadí, že na kancli už vidieť, že hra ťa až tak nebaví, respektíve ťa nebaví písanie. Dôležité je, že to spíšeš a my budeme mať čo čítať

Prolog

Po dlouhé odmlce zdravím u dalšího, tentokrát už posledního dílu této kanceláře, ve které v rychlosti shrnu poslední dvě sezony, které jsem odehrál, lépe řečeno odsimuloval (po celou dobu jsem byl na dovolené a všechno vedl asistent Michal Ordoš a otěže jsem přebíral pouze u zápasů v evropských pohárech s cílem vyhrát poslední díl mé skládačky. V této souvislosti se omlouvám za absenci mnoha screenů, ale už se k této hře nechci dále vracet, takže snad to bude stačit takto (aktuálně už si pomalu vybírám novou štaci, kterou už mapovat v deníku/kanceláři nebudu, jelikož to nemá moc cenu). Konečně se mi objevila drobná skulinka v čase a tak níže nabízím krátký sumář, jak to všechno probíhalo. Díky a nyní už vzhůru do toho!



FORTUNA:LIGA
Ligu, která se v roce 2042 dostala na 6. místo v žebříčku evropských soutěží a to udržela i na přesrok (i když v koeficientu klesla), už se mi podařilo vyhrát a tak jsem jí nechal naprosto v gesci svého asistenta, který se osvědčil a hned dvakrát bral ocenění pro trenéra měsíce července, jedno v listopadu + ještě stříbro za měsíc květen. Mauro Barrios pak byl oceněn jako talent roku, s Rubenem Ruizem v těsném závěsu. V červenci téhož roku obsadili tři naši hráči všechny pozice v anketě o fotbalistu měsíce. Nakonec z toho bylo 5. místo zajišťující účast v Evropské lize a 2. místa pro Draga Vukmanice (který byl zároveň i nejlepším zahraničním fotbalistou roku před naším bývalým hráčem Mateem Cabezuelem a 3. mezi útočníky) mezi střelci a Predraga Šutiće mezi talenty. Další sezonu poznamenalo vážné zranění Petera Pagace, který byl mimo hru půl roku a můj předčasný odchod, díky kterému ani nevím, jak mí svěřenci dopadli.



MOL Cup
V první ze dvou sezon nám v poháru vystavila stopku Karviná a to ve čtvrtfinále po penaltách. Ve druhé už nevím, jelikož jsem na jaře skončil.



UEFA Europa League
Evropskou ligou se nám opět podařilo na první pokus proplout až do finále, kde jsme tentokrát vyzvali Arsenal. Kanonýři se ujali očekávaného dvoubrankového vedení, ovšem když jsme po hodině hry snížili, cítil jsem šanci. A ta přišla v 80. minutě, kdy však asistent u první branky, Halil Demir, neproměnil penaltu. Londýnský celek si nakonec výhru pohlídal a my tak podruhé za sebou zůstali těsně pod vrcholem. Vukmanic skončil druhý mezi střelci a do týmu sezony se dostali Thomas Koulouris a Carlos Santander. Motivace pokračovat dál v tom bodu byla na bodu 0, ovšem řekl jsem si, že do třetice už to vyjít musí. Realita však byla jiná a my vypadli už někdy na začátku playoff, což mě naštvalo natolik, že jsem s tím sekl o cca 3-4 měsíce dříve oproti původnímu plánu.



Béčko a juniorka

Juniorka k poslednímu ligovému titulu přidala i vítězství v Národním mistrovství. První nábor byl vcelku vyvedený, u druhého už jsem nebyl přítomen.



Zajímavosti, aneb co se jinde nevešlo

• Jeden z našich bývalých hráčů, stoper Mussa Landim ze Sportingu Lisabon, přestoupil do Realu Madrid za 1,33 miliardy korun. Celkově plno našich bývalých hráčů působí v předních klubech.
• Po bůh ví kolika letech se vedení konečně rozhodlo vyhovět našemu požadavku na zlepšení mládežnických zařízení klubu. Překonali jsme rekord v průměrné návštěvě, permanentek jsme prodávali prakticky pořád stejné množství a došlo i na zlepšení tréninkových prostor, na nichž se stihl podepsat zub času.
• V roce 2042 jsme se dostali na okraj top dvacítky klubů v Evropě a rok na to už jsme byli na 13. místě. Už neplatíme ani velké rakety za daně, za sezonu 42/43 to bylo jen 40 milionů. Bez problémů jsme tak zvládli finanční fair-play UEFA. Od sponzorů pak dostáváme prakticky stejné částky.
• Slovenskou reprezentaci vede bývalý italský záložník Thiago Motta.
• Ladislav Blažek, který byl několik let naším tahounem, ukončil svou kariéru. Stejně tak pověsil trenéřinu na hřebík Daniel Tchuř.
• Na africký pohár národů odcestovalo 5 našich borců a plno dalších bývalých členů kádru. Na EURO jednadvacítek se pak podívali tři naši mladíci a na stejný turnaj pro o dva roky mladší hráče další 2.

Epilog

Tak a to by bylo! Jak vidíte, můj cíl se nenaplnil a jelikož mě save totálně přestal bavit, rozhodl jsem se jej ukončit a odejít ve hře do důchodu (kéž by to tak brzo šlo i ve skutečnosti). Holt někdy se nemusí vydařit vše, co si člověk zamane a než abych to lámal přes koleno a nutil se k hraní, tak s tím radši jakž takž na vrcholu seknu. Rovněž tedy přijměte omluvu za to, že jsem neořezal screenshoty, jelikož už je mi to celkem jedno.

Všem mockrát děkuji za podporu, komentáře a všechno kolem. Moderátory/administrátora poprosím o uzamčení a přesunutí do sekce Dokončené deníky/kanceláře. Ještě jednou díky a sportu zdar!

Říp

Škoda, že sa ti nepodarilo dosiahnuť absolútny vrchol, ktorým by bola európska trofej, ale aj tak bol kancel úspešný a som rád, že si sa doňho pustil a tak dlho pri ňom vydržal :) .... Verím, že sa od teba ešte nejakého kanclu v budúcnosti dočkáme!