Prolog

Zdravím všechny manažerky a manažery. Vítám vás u kanceláře, kterou jsem ani nechtěl rozjíždět, ale vzhledem k navyšující se aktivitě na tomto fóru jsem se rozhodl přispět i svou trochou do mlýna. Výběr klubu byl jednoduchý. Vzhledem ke skvěle zpracované databázi od Tenshiho jsem se rozhodl, že zkusím vytáhnout na vrchol tým ze svého rodného města - FK Nový Jičín. Ačkoliv k němu ve skutečnosti mám velmi vlažný vztah (znásobený tím, že hraji za jednu z místních částí, odkud nám právě toto hlavní mužstvo láká naše mladé naděje pod záminkou nových teplákových souprav), ve hře to je něco jiného a vidina FKNJ mezi špičkou české kopané je víc než lákává. Kolem domácího stadionu pro dvě tisícovky lidí navíc procházím prakticky denně a zrovna nedávno prošel rozsáhlou rekonstrukcí, při které opravdu ožil (viz fota níže). Dominantním je nyní nově červený běžecký ovál, přibyly i mikro-tribunky pro hostující fanoušky a lepších sedaček se dočkal i malý sektor u pískové plochy pro doskok skokanů. Ostatně jako záhlaví jsem použil právě tuto fotografii, kterou jsem pořídil jednoho letního dne cestou z práce.
Vybíral jsem nicméně z vícero variant a v závěrečném souboji zůstal vedle Nového Jičína ještě nedaleký Fulnek, kde často jezdím za svým otcem a kde se ještě relativně nedávno hrála 2. nejvyšší soutěž v zemi. Bohužel pak došly peníze a nyní je fulnecký mančaft hluboko v české hierarchii soutěží. Možná i proto jsem si řekl, že jakožto dřívější hráč výhradně prvních lig, by to pro mě bylo velké sousto a šel jsem „jen“ do divize. Uvažoval jsem i nad Starým Jičínem, který hraje ještě níže (konkrétně v I.B třídě) a jenž mám co by kamenem dohodil od bydliště. Zde jsem mohl začít svou fotbalovou kariéru o poznání dříve, než před třemi lety a s trochou nadsázky lze říct, že jde i o jednu z mých potenciálních příštích destinací (samozřejmě v B-týmu). Ale třeba někdy v budoucnu zkusím své štěstí i v těchto klubech.

Nutno dodat, že jsem už dvě hry za Nový Jičín v minulosti rozjel. Nejprve v roce 2020 na jaře, kdy jsem ale nedokázal postoupit z ČFL B (kam jsem byl navíc zcela chybně zařazen z důvodu chyby v databázi, která brala vždy pouze vítěze skupiny A) a tak jsem to přes Katovice, Baník, Herthu, Wolfsburg, West Ham a Inter (včetně zastávek u reprezentací Albionu a Španělska) vzal do Barcelony, kde jsem ukotvil v roce 2042, mém osobním rekordu. Podruhé jsem za svůj „hometown“ hrál loni v létě, ale nakonec jsem se po dvou sezonách dostal k novému ročníku a předčasně své angažmá (i pokus o kancelář) ukončil. Bystří uživatelé fóra si tak všimnou, že jsem zkopíroval svůj úvodní part, ale ono když se nic nezměnilo a vše zůstalo při starém, proč jej nevyužít znovu.

O těchto „savech“ ale tato kancelář není. Rozjel jsem úplně novou hru a díky skvělé práci Tenshiho, za kterou mu ještě jednou děkuji, mě i tato hra baví a přináší nové prvky, které jsem v předchozích ročnících a u větších klubů neměl. Podotýkám, že času na psaní mám velmi pramálo a prakticky jen tehdy, kdy nemám jinou kratochvíli mimo domov. Party tak budu brát vždy maximálně za jednu sezonu a budou vycházet nahodile.

Děkuji za pochopení a nyní již vzhůru na představení.



O městě
Každý si jistě umíte vygooglit Nový Jičín, avšak krátké představení tu určitě nechám. Jedná se o město s česko-německou historií o rozloze 36,52 km2, které se nachází na rozhraní Zlínského a Moravskoslezského kraje a má přibližně 23 000 obyvatel. Městem protékají 3 řeky a to Jičínka, Zrzávka a Grasmanka. Město má k sobě ještě připojeno 5 místních částí a to Bludovice, Kojetín, Loučku, Straník a Žilinu (dříve také Libhošť, Rybí, Šenov či Životice).

Mnozí se jistě ptáte, proč je v názvu město klobouků? Je to jednoduché - ve městě sídlí továrna na výrobu klobouků s názvem Tonak, která sbírá úspěchy prakticky po celém světě. Další dominantou je firma Autopal (dnes správně Hanon a Varroc) vyrábějící klimatizace a osvětlení do automobilů a nesmím zapomenout ani na zdejší Cyklostezku Koleje. Zdejší vlakové nádraží, pak bylo v roce 2015 zvoleno nejkrásnějším v zemi, stejně jako náměstí.

Dříve zde byl velice populárním sportem basketbal. Své domácí zápasy totiž na palubovce vedle bazénu hrála Mlékárna Kunín. Hokejový klub je pak pravidelným účastníkem bojů o play-off ve 2. lize a ve stejném patře hrají i házenkáři. Z kultury zmiňme každoroční městské slavnosti s bohatým jarmarkem a závěrečnými koncerty (vystupovali zde např. Čechomor, Divokej Bill, Miro Žbirka, Ewa Farna, No Name či Věra Špinarová).

Známých rodáků příliš mnoho není - jmenujme malíře Huga Baara, architekta Maxe Czeikeho, herce Ondřeje Pavelku, zpěváka Vlastu Redla a část života zde prožil písničkář Karel Kryl. Pro zaryté fanoušky F1 pak bude známé jméno Alfreda Neubauera, manažera týmu Mercedes. Mezi nejvýznamnější památky patří čtvercové Masarykovo náměstí s podloubím, Beskydské divadlo, Hückelovy vily nebo Žerotínský zámek.


O klubu

A právě ten pak nechybí v novém logu FK Nový Jičín, který byl založen v roce 1919 jako SV Kuhlandchen. Největším úspěchem byl postup do Moravskoslezské fotbalové ligy v sezoně 1999/2000 a další tři účasti ve třetí nejvyšší soutěži z let 1952, 1953 (v obou případech tehdejší Krajská soutěž - Ostrava) a 1964/65 (tehdy Severomoravský krajský přebor). Mnohem známějším je pak ale pro novojičínské fotbalisty prostředí Divize, nejprve E a od roku 2019 nově F.

Modro-bílé barvy oblékali třeba Josef Geryk (vlevo, Spartak Trnava, reprezentace ČR), Karel Stromšík (vedle, taktéž reprezentant, Dukla Praha) nebo Jiří Mrázek (Frýdek-Místek). Mnoho dalších pak nakouklo jako mládež do celků typu Baník Ostrava, Jablonec, Slovácko apod. Baníkovští fandové můžou znát jména jako Daniel Tchuř (uprostřed) a Radovan Lokša (vpravo, B-tým). Ve hře pak zůstali tři reální hráči - brankář Ognan Ognjanov a David Javorek + na hostování třinecký Denis Nieslanik.

Jak už jsem psal výše, oficiální kapacita stánku spadajícího pod TJ Nový Jičín je 2 000 lidí. V letošním roce došlo k přestavbě některých, převážně atletických, prvků. Součástí areálu je hokejový stadion místního celku, dále pak Hala ABC pro házenkáře s volejbalisty, umělá tráva třetí generace (kterou čeká rekonstrukce v dohledné době), tenisové kurty pod záštitou klubu Olympia a dva betonové plácky, přičemž u jednoho je umístěný skatepark.


Epilog

Doufám, že takto vám úvodní part stačí - doby, kdy bych si s tím vyhrál a sháněl tady bůh ví co, aby to bylo plné a graficky atraktivní, už jsou díky bohu pryč a navíc ruku na srdce, kdo to čte celé? V příští kapitole bych pak krátce shrnul můj první úplný rok, který jsem strávil v již zmíněné Divizi F (aktuálně už mám za sebou i druhou sezonu, čili možná mi budou scházet některé screenshoty).

Jen dodám, že jsem hru zahájil v datu 30.05.2022 a to díky dodatku od Sortitoutsi, který umožní přeskočit začáteční datum až o rok. Zároveň jsem z důvodu zachování realismu přidal vedle obligátních úprav licencí Juventusu, Manchesteru United apod. ještě reálné výsledky (také ze stejného fóra) a jediné, co tak schází k dokonalosti, jsou přestupy, které už se nedělají jako budoucí, ale než dojdu někam, kde bych se mohl potkat např. s Haalandem v City (u mě ve hře hraje tuším v PSG), tak ten bude dávno trenérem někde v Norsku.

Dopředu děkuji za jakoukoliv zpětnou vazbu a jsem otevřený návrhům i kritice. Mějte pohodové dny.

jááááj, já jsem si říkal, že jsem ty fotky legend už někdy viděl! :D A pak se dočtu, že to částečně zkopírované. Jen dobře. Myslím, že tu nikdo nebud sázet pět partů za týden. za a) nestíháme to hrát tak rychle a za b) ještě to zpětně sepisovat, to je další žrout času. Proto bude dobrý když jeden part týdně vyjde na webu a budeme moct to probrat :D
Hodně štěstí, i když trošku tuším jaké příkoří tě čekají :-D

Neubauer, přesně ták akorát jsi zapomněl na volejbal na ABC, zvláště mládeži se dařilo i v celorepublikovém srovnání Jinak úvodní part super a těším se na první sezónu, resp. hlavně to, jak ji budeš popisovat.

Jak jsem zmiňoval v úvodní části této kanceláře, angažmá u FKNJ jsem započal dne 30. května 2022, čili těsně před koncem ročníku 2021/2022. Z něj jsem nakonec stihl odkoučovat dva zápasy, který jsem ale nevěnoval vůbec žádnou váhu, jelikož jsem vůbec neznal tým, hráči neznali mou taktiku a celkově už jsem měl zrak upnutý na další rok. Nejprve nás velmi těsně porazilo při domácí derniéře béčko Opavy a krátce před mými 28. narozeninami jsme si zajeli do Rýmařova pro porážku 1:3. V konečném zúčtování z toho bylo třetí místo od konce s čtyřbodovým náskokem před Heřmanicemi, které sestoupily o patro níže, a jedním bodem před Havířovem.



Přestupy a zaměstnanci

Po takto ostudném umístění jsem chtěl klub pořádně zvednout a atakovat příčky na postup. Rozhodl jsem se proto k drastickému řešení - totálně přebudovat kádr. Jediné dva placené hráče jsem prodal - Ognana Ognjanova dokonce za 45 tisíc Kč do Bohemky. David Javorek si dával s odchodem na čas, ale nakonec přeci jen odešel do Pěnčína - Turnova a já měl k dispozici nějakých 50 tisíc na mzdy. Tentokrát jsem ale chtěl jít jinou cestou a to přes amatérské smlouvy.

Protočilo se opravdu mnoho hráčů a nakonec . V bráně se zabydlel Jan Kozel, v obraně jsme spoléhali na Radima Laibla a na krajích obrany jsme měli talenty v podobě Jakuba Hudečka (kterého jsme se snažili přetrénovat na opačnou stranu vzhledem k silnější pravé noze), Martina Barana a Sama. V záloze si vzal přesun z obrany do útoku na starost nový kapitán Lukáš Kühnel. Opravdovým klenotem byl Seun Egbewole na levé záloze a v útoku řádili Jakub Sytko a Miloš Šidlík.

Chvilku jsem si našel i na vytvoření takového realizačního personálu, se kterým se mi bude dobře pracovat a to se mi myslím povedlo. Většina zaměstnanců byla přítomna celý rok, i když k několika změnám došlo. To bylo ovšem výhradně z kvalitativního důvodu - postupem času se holt objevili na trhu lepší skauti a fyzioterapeuti a v rámci konání pokroku jsem k výměnám musel sáhnout. Co však zůstane neměnné po celou dobu trvání hry (snad) je angažmá analytika výkonu Petra Gebauera a to z čistě osobních důvodů.



Příprava a mezisezonní pauza

V rámci letní přípravy jsme nejprve na našem domácím stánku vyzvaly dva celky z místních částí a to Žilinu a Bludovice (za druhý jmenovaný působím). Následovaly další dva přáteláky proti nedalekému Suchdolu a trošku vzdálenějším Velkým Karlovicím (pro radost jednoho ze členů trenérského štábu), než přišel tradiční turnaj O pohár starosty města. Po výhře nad rivalem z Hranic a nedávno ještě druholigovým Frýdkem-Místkem jsme přebírali krásný pohár do naší klubové vitríny, která jinak svou prázdnotou připomíná tu od Tottenhamu Hotspur.

Tečku za letní přípravou udělaly výjezdy do Fulneka, Petřvaldu na Moravě a jako velký fanoušek Milana Baroše jsem si nemohl nechat ujít možnost zahrát si ve Viganticích. Zimní soustředění obstaralo turné po Slovensku, kde jsme postupně změřili síly s Dubnicou nad Váhom, Novým Mestom a Nemšovou. Po návratu do Nového Jičína jsme jako generálku před restartem soutěže uspořádali malou Zimní ligu s polskou účastí, kterou jsme s bilancí dvou výher a jedné plichty (se skóre 7:3) vyhráli.



Divize F
Prakticky celý rok s výjimkou posledních několika kol jsem hrál v klasickém rozestavení 4-4-2 a bez jakýchkoliv podrobnějších pokynů. Na této úrovni je to hlavně o kvalitě hráčů, což se ukázalo i v průběhu roku. První podzimní porážku jsme si připsali až v říjnu od Bohumína, po níž hned přišla další v Rýmařově. Vyjma bezbrankové plichty s rezervou Karviné na začátku září a remízy 3:3 s Opavou B na konci října jsme všechny ostatní zápasy vyhráli a s postupovými nadějemi to vypadalo nadějně. Vedení přitom stačilo jen umístění v top trojce. Já ale začal ambiciózně šilhat po vyšším patře české fotbalové pyramidy a to bylo možná špatně.

Jaro jsme zahájili dělbou bodů v Havířově a po hubeném vítězství s Dolním Benešovem přišla porážka na Karviné. Nad Bruntálem jsme sice zvítězili, ale pak nás v malém derby přehrál Bílovec a když jsme po přesvědčivých vítězstvích nad Dětmarovicemi (v kádru s ex-baníkovcem Tomášem Mičolou a velmi šikovným Danielem Řápkem na pravém křídle) a již několikrát zmíměným Rýmařovem zase padli - tentokrát v Polance - naše ambice dostaly ránu na solar. Obzvláště když jsme na nečekanou ztrátu bodů zareagovali další remízou s Bohumínem. Poslední tři kola jsme vyhráli, ale béčko Karviné nám uteklo natolik, že jsme se museli spokojit jen se stříbrem.

I tak ale lze hovořit o pozitivním roce, kor když vezmeme do úvahy loňskou 12. příčku. Kromě výše zmíněných tahounů nesmím opomenout ani na skvělého Vlastimila Vidličku, Martina Kropáčka a Pavla Tkáče. Talent ukázali Bohdan Velička s Karlem Voltrem a když byla třeba, šikovně zaskočil i Jan Nikodém nebo Jan Franc. Z náboru jsme podepsali všechny, co souhlasili s amatérským kontraktem, což vyjma pár slabších byli všichni - nicméně až po vypršení zkušební doby, v níž požadovali dorosteneckou smlouvu s platem od tří do pěti tisíc korun měsíčně. Placené částečné úvazky jsem po sezoně nabídl jen některým členům áčka, aby mi v létě neutekli zadarmo.



MOL Cup
Pod hlavičkou národního poháru nám předseda stanovil cíl 2. kolo. V předkole jsme ještě koncem července přehráli divizního konkurenta z Dolního Benešova 4:2, ovšem do 1. řádného kola jsme vyfasovali Prostějov a s ním nakonec sehráli velmi pohlednou partii, na jejímž konci jsme se soutěží museli rozloučit. Vedení bylo zklamáno, ovšem chápalo, že jsme neměli jednoduchý los. I tak ale tento zápas trošku pomohl do klubové kasy, která na konci sezony zůstala o pár tisíc v plusových číslech.



Béčko a juniorka

Náš rezervní celek, kam jsme při příchodech kvalitnějších hráčů „ukládali“ ty, kteří byli nahrazeni, nakonec proplul I.A třídou, kam byl z nějakého důvodu zařazen a postoupil výše. Bohužel kvůli problémům v administraci FAČR na něj v dalším roce čekala I.A třída Pardubického kraje, který je „mírně“ vzdálen oproti tomu Moravskoslezskému.


Co se juniorky týče, první polovinu roku nějak žila vlastním životem, než přišel nábor, z něhož nutno zmínit Bronislava Trávníka a Karla Hrdličku jako největší talenty. Pak se trošku zvedla, nicméně žádná hitparáda z toho nebyla - tu jsem však ani neočekával. Příští rok už to bude jiná písnička.



Epilog

Původně jsem chtěl dát první dvě odehrané sezony do jednoho partu, jelikož jsem působil ve stejné soutěži a stejně bych dal obě sezony hned po sobě. Pak jsem si ale uvědomil, že jsem si z ní nenafotil zápasy a ještě nějaké věci, takže jsem se rozhodl nakonec vydat obě sezony zvlášť. Aktuálně jsem na začátku 3. roku, který už bych rozepsal zvlášť. Jinak se ještě jednou omlouvám za absenci některých screenshotů - v další části dodám i pár, jak to vypadá nyní, abyste si mohli udělat nějakou představu o kádru a financích (což jsou třeba zrovna věci, které z těch prvních dvou sezon nemám zachovalé). Mockrát díky za komentáře a kdyby někdo chtěl dodat něco speciálního, dejte vědět.

Pěkný zbytek léta!

Škoda, že víme jak to dopadne. Tak hodně štěstí do další sezony a dofám, že už postoupíš :-D Minulou hru jsem taky hrál 442 a neřešil taktiku a uhrál to přes sílu hráčů, ale pak později strašně vymstilo.

Gratulace k pozvednutí týmu a těš ím se na další part. Zkus sem případně hodit něco málo o zvolené taktice a kdyby se ti dařilo na konci sezóny udělat screeny financí, osobně bych se nezlobil jinak je to za mě dobře zpracované, jen tak dál.

Přestupy a zaměstnanci

V našem prvním úplném roce jsme se k postupu jen přiblížili a tak jsem pro druhý rok šel do výrazné ofenzívy a snažil se připravit kádr na přímý postup. Pomyslnou směrnicí mi v tomto byli bookmakeři, kteří nakonec naše šance ohodnotili na velmi nízký kurz 1,3 (nižší měla jen Opava B a to 1,01, nicméně zde byli zřejmě započítáni i hráči z áčka, jelikož v béčku měli dohromady sotva 11 zdravých mužů). V létě došlo na další finanční přesuny - za peníze odešli Jan Vondra, Radek Mezlík, ale hlavně Miloš Šidlík. Toho si za rekordních 320 tisíc vyhlédli v Ústí nad Labem. V září se k němu ještě přidal náš nigerijský poklad na levé straně, Seun Egbewole, který za 100 tisíc zamířil do Brozan.

Co se příchodů týče, tak zde z kvanta vyzdvihněme Lukáše Galuse, Milana Kadlece, Marka Hausknechta, Kristiána Kaczmarczyka, Libora Pernicu a Aleše Mooce. Už tak by byl náš kádr kvalitní až až, nicméně v září přišlo další propouštění ve velkoklubech a tak jsem neváhal a sáhl po hráčích takové kapacity, jako Marián Burda, Matěj Zouhar, Ondřej Hapal a další. V zimě se k nim ještě přidal hlavně Tomáš Zlatohlávek s Jiřím Ciupou do brány a opačným směrem naopak zamířili Sam, Timothy Manuel (dohromady za 130 tisíc), Tomáš Kouřil (za 220 tisíc Kč do béčka Vratimova) a zdarma ještě Bohdan Velička s kapitánem Lukášem Kühnelem, který šel kvalitativně bohužel níže.



Příprava a mezisezonní pauza

Letní přípravu nejprve obstaraly přáteláky proti rezervám moravských celků, abychom trošku zvedli kvalitu soupeřů. Po předkole poháru jsme ještě doma přivítali Valmez a Poličnou v rámci souboje O pohár starosty města. V zimě jsme doma hostili věhlasné Katovice a hned po ní Sandecju. Následovala dvojice slovenských soků (Podbrezová a Banská Bystrica), než jsme pod hlavičkou Zimní ligy ještě poměřili síly s Vítkovicemi, Hranicemi a Otrokovicemi.



Divize F
První porážka v soutěži přišla už koncem září doma s Havířovem a když jsme k ní ještě přidali jednu s Polankou na závěr podzimní části a navíc tři remízy, začal jsem mít strach, že se bude opakovat loňský scénář. Opak však byl pravdou, když jsme k dalším třem plichtám nepřidali už žádnou porážku a nakonec soutěží propluli až ke kýženému postupu. Svými góly nás táhl Jakub Urbanec s Lukášem Hrdličkou a v dobrém světle se ukazoval taky Zlatohlávek a Mooc.



MOL Cup
V poháru jsme se zase opět nepředvedli. Nejprve jsme rozjeli Bohumín 6:2, než jsme před vlastním publikem padli s Třincem. Vedení nicméně opět chápalo obtížnost losu.



Béčko a juniorka

B-tým se vzepřel osudu a v I.A třídě Pardubického kraje skončil s přehledem první a to o 18 bodů před rezervou Blanska. Bohužel však opět zaúřadovali čerti na FAČRu a byli jsme povýšeni do Krajského přeboru stejného kraje.


Juniorka se výrazně zlepšila a ve své skupině divizi nakonec i vyhrála a to jen díky lepšímu skóre před Kozlovicemi.



Epilog

Tak a konečně jsem dohnal skutečný postup ve hře a od dalšího ročníku už bude více screenshotů a případných podrobností. Díky za komentáře, dexterovi se omlouvám, ale nevěděl jsem, že něco budu psát, tak jsem se občas v chatu mírně rozvášnil, což jsem si měl nechat na tuto kancelář a do příště si na to dám pozor. Níže přikládám další screenshoty, které jsem stihl pořídit ještě před začátkem dalšího ročníku, včetně financí, které si vyžádal vonTrips. Zároveň jsem ještě do předchozího partu doplnil některé věci, aby to bylo jakž takž kompletní.

Mějte se fajn!

Se omlouvám, to neměla být něco, že je to špatně :D taky ten chat ted umřel trošku, když se tam moc nechlubíme :D
Jinak postup krásný a teď nám začne zábava :-)

Jako, já úplně nechápu, na co ty sis v chatu stěžoval u těch mých prodejů hraješ "jenom" Divizi (teď už tedy ne), ale máš větší reputaci, lepšího sponzora, skvělou bilanci a ještě jsi ve druhém roce prodal hráče za větší peníze než já! Očekávám, že v dalších sezónách už to budou milionové částky a mnohem rychlejší posun do druhé ligy, než v mém kanclu máš to fakt moc hezky rozjeto
Hele, k tomu špatnému rozdělení týmů. Sviny a Slavia by měly být z Jihočeského kraje, pokud se nepletu. Nepoužil jsi náhodou při rozjezdu hry i nějakou další DB, která rozšiřuje soutěže? Tomu by pak odpovídalo to špatné rozdělení (mi to blblo stejně, když jsem zkombinoval českou a slovenskou DB).
Jinak skvělá sezóna, zasloužený postup a teď už ti začne ta pravá zábava s MSFL! Těším se na další příspěvky

Viď jsem si říkal, že dělá obchody v divizi a v chatu pláče, jak mu nic nevychází, hérečka jedna! :-D ♥

Přestupy a zaměstnanci

Po delší době se zastavím i u realizačnímu personálu. Ten jsem se rozhodl sladit do baníkovských barev a k ikoně FCB Milanu Barošovi přišli i jeho bývalí spoluhráči a další známé tváře ostravského celku jako Pavel Besta, Jan Laštůvka, Libor Žůrek a Mario Lička. A to, že to všichni mysleli s prací vážně, mi dokázali zájmem o trenérské licence, které si zaplatili ze svého, aniž bych jim já něco platil. Díky vedení jsem opět mohl rozšířit skautskou základnu a zároveň jí i zkvalitnit.

Přejděme však k hráčským přesunům a začnu odchody. Hned zpočátku se mi povedlo prodat několik stavebních kamenů našeho dosavadního tažení a to Clauda Lhoteckého do Táborska, Martina Diblíka do Vyškova a Mariana Burdu do Varnsdorfu. Jen tyto tři odsuny nám do kasy nalily 2 a půl milionu, k nimž jsme ještě v zimě přidaly nějaké drobné za odchody Jiřího Vašiny, Petra Němce, Lukáše Galuse, Tomáše Omasty a Libora Pernicy. Na samotném konci roku jsme se ještě na vzájemném rozchodu dohodli s Ondřejem Hapalem. Za něj nám Znojmo poslalo slušných 475 tisíc Kč, které už se ale započítaly do rozpočtu na další sezonu.

Jelikož se nám povedlo postoupit, chtěl jsem i posílit kádr, jelikož proti nám stály celky ze zase o něco těžší kategorie. Proto přišlo hned několik borců, z nichž se většina zabydlela v základní sestavě. Levou stranu obrany si střídali Javier Neruda a Samuel Kulig, střed zálohy si vzal na starost Jan Martiník a na pravý kraj zálohy přišel Dominik Konečný. Taktika byla opět stejná - číhat na konci června na ty hráče, které propustí blízké prvoligové mančafty (Baník, Zlín, Slovácko, Sigma, Brno). Návrat ohlásil i Seun Egbewole, kterého jsem pokřtil na novojičínského Sama Obisanyu - pro ty, kteří neznají, doporučuji seriál Ted Lasso.

V zimě už pak přišel jen mladý Dino Simic, mimochodem chorvatský reprezentant do devatenácti let.



Příprava a mezisezonní pauza

V létě jsme zamířili na již tradiční turné po Slovensku, kde jsme postupně poměřili síly s Novým Mestem, Púchovem, béčkem Žiliny a Bánovou. Pak jsme si ještě nechali pozvat rezervní celky ze severu Čech - konkrétně Liberce a Jablonce - a Klokanů, jelikož původně naplánovaný další ročník turnaje O pohár starosty byl kvůli kolizi s pohárem zrušen. Nad všemi těmito zmiňovanými celky jsme vyhráli a to s celkovým skóre 19:5. V zimě už to tak veselé nebylo, když nás přehrál Martin, Dubnica nad Váhom a znovu Púchov. V předposledním duelu tohoto zimního soustředění jsme akorát zvítězili nad Čadcou, než jsme si zpravili chuť v domácí zimní lize. Zde jsme deklasovali Bělotín, přestříleli Fulnek a nasázeli bůra rivalovi z Bílovce.



Moravskoslezská fotbalová liga
Do třetí nejvyšší soutěže v české fotbalové pyramidě jsme vstupovali jako kandidát na 7. místo a sám jsem nepočítal s tím, že bychom ohrozili postupovou příčku, která byla pouze jedna jediná. Po úvodní remíze s Kroměříží sice přišla porážka od béčka Baníku, ovšem čtyři následné výhry mě naplňovaly optimismem. Nebýt výhry nad Vratimovem, byli bychom s přehledem jmenování plichtovými králi měsíce září. V nemastných výkonech jsme pokračovali i v říjnu, který byl co se počtu zápasů týče také velmi nabitý. Občasné dohrávky uprostřed týdne jsme neznali a jako poloprofesionální tým jsme do zápasů chodili prakticky s maximálně jedním tréninkem v nohách. Nehledě na to, že v létě se prakticky celý kádr obměnil. Listopad a tedy i podzim jsme pak zakončili dvojicí porážek.

Na jaře si však, zdá se, vše sedlo, jak mělo a po úvodní porážce s béčkem olomoucké Sigmy jsme udrželi desetizápasovou šňůru vítězství. Ještě čtyři kola před koncem jsme drželi až čtvrtou pozici a jak jsem psal už výše, s postupem jsem vůbec nepočítal. Byl jsem rád, že se nové posily sehrály a už jsem šilhal po útoku na postup v dalším roce. Osud tomu však chtěl jinak. Vedoucí Brno B začalo ztrácet a tak jsme po vítězství na Znojmě, před nímž burcoval mančaft Jiří Ciupa a které trojicí skvělých přímých kopů zařídil Jan Martiník, byli na špici. V posledním zápase na nás čekal další kandidát na celkové prvenství z Hlučína a co čert nechtěl, prohráli jsme 0:3. Říkal jsem si, že je to velká škoda, ale pořád jsem zůstal pokorný vzhledem k výše uvedeným skutečnostem. Brněnští ale remizovali a my tak první místo udrželi a stali se mistry - i za velké radosti vedení a fanoušků.

Už sedm kol před koncem jsme zaznamenali nejlepší umístění v dějinách klubu. V historii si Nový Jičín zahrál MSFL pod svým vlastním jménem jen jednou před mým příchodem a to v sezoně 2000/01, kdy po postupu skončil patnáctý. V sezoně 2003/04 se do této soutěže novojičínský celek vrátil, ovšem zaregistrovaný jako béčko Vítkovic. Ovšem zpět do reality, alespoň té virtuální. Skvělý tandem Tomáš Zlatohlávek - Lukáš Hrdlička se hlavně díky jarním trefám dostali na 2., resp. 3. místo v tabulce střelců a právě díky nim jsme nakonec měli nejvíce vstřelených branek v celé soutěži. Zároveň jsme se umístili i na třetím místě v průměrném držení míče s pětapadesáti procenty. Perličkou budiž fakt, že třetí místo v anketě hráč roku obsadil náš bývalý křídelník Marek Kostka.



MOL Cup
Národní pohár nám zkrátka není souzený a o nějaké pohádkové jízdě si zatím můžu nechat zdát. Přitom to vše začalo skvěle, když jsme porazili Žďár nad Sázavou 3:0. V prvním řádném kole jsme ale dostali hratelnou Kroměříž, která nás vyřadila tím nejtěsnějším možným rozdílem a to krátce po vzájemném ligovém duelu. Konečným vítězem se stala plzeňská Viktorka.



Béčko a juniorka

Naše rezerva opanovala i Krajský přebor Pardubického kraje. Vzhledem k opětovnému zařazení ve špatném kraji a tím i zbytečným nákladům na cestování jsme se rozhodli naše béčko nechat pouze jako záložnu hráčů a nepřihlásit jej do žádné ze soutěže FAČR. Od příštího roku tedy bude pouze týden co týden hrát přáteláky, které si sám domluví jeho trenér, aby byli členové kádru připraveni na případné zaskočení v áčku. Kvalita byla stejně až příliš vysoká a tolik hráčů jsme si z B-týmu nahoru v průběhu roku zase nevytáhli.

Juniorka skončila v Moravskoslezské lize dorostu do devatenácti let na třetím místě a hlavními tahouny byli Jaroslav Svoboda, Miroslav Bičiště, Tomáš Lokša a Raphael Dreher. Z březnového náboru naprosto zazářil Jan Kiss, slovenský brankář, který se krátce po podpisu smlouvy stal i reprezentantem své vlasti ve své věkové kategorii. Naši předešlí největší talenti - to jest Bronislav Trávník, Filip Benda, Denis Uvira, Ladislav Beránek a Adam Polák - pak byli celý rok na hostování mimo klub.


Zajímavosti, aneb co se jinde nevešlo

• K pohovoru si mě pozvali do Českých Budějovic. Slovy převzatými z kultovního filmu Hanebný pancharti jsem tuto nabídku „uctivě odmítl“. Jižní Čechy můžou být krásné, ale jako kovaného Moraváka/Slezana mě tam nedostanou na delší dobu než v rámci letní dovolené.
• O třináct dní později jsem naopak prodloužil svůj kontrakt v Novém Jičíně a to na další rok. Tentokrát jsem si nechal navýšit i mzdu a to na 15 tisíc měsíčně. Zároveň jsem v květnu dokončil studium Kontinentální licence C a hned započal studia na další úroveň.
• Nejdelší pobyt na seznamu marodů si připsali Jakub Urbanec, Marek Jaroň, Kristián Kaczmarczyk (4 týdny) a Filip Firbacher s Jakubem Bolfem (3 týdny). To je skvělá vizitka našich fyzioterapeutů.
• V kabině se nám konečně stanovili vlivní hráči a to brankářská jednička Jiří Ciupa s ofenzivním tahounem Tomášem Zlatohlávkem. Já se pak dočkal velké podpory od všech hráčů a celý kádr je součástí jádra týmu.
• Sezonu jsme zakončili v plusu 782 tisíc, ve mzdovém rozpočtu máme mezeru necelých 300 tisíc a v zelených číslech jsme zůstali i co se týče rozpočtu pro skauting a to vůbec poprvé v rámci našeho angažmá. To vše je určitě důkazem zdravých financí i přes větší počet placených smluv.
• A to vše i přes fakt, že naše průměrná domácí návštěvnost byla 133 diváků na jeden mač, což jsou tristní 4 % celkové kapacity.

Epilog

V první řadě díky za reakce a na začátek se vyjádřím k těm nejnovějším. Spolu s Tenshiho databází jsem použil jen ten soubor, který upravuje možnost začít v jiném datu a pak od Sortitoutsi ty opravy licencí. Řešil jsem to s ním a říkal, že o tom problému ví a v jeho poslední verzi, kde má i okresní přebory, už to nedělá. Ale jak říkám, mě to nevadí - já jsem po této sezoně vypnul všechny soutěže pod divizemi, abych si trochu zrychlil hru, jelikož můj počítač je opravdu jen na nějaké základní úkony.

Nyní už tedy můžu prozradit, že mám za sebou půlrok ve FORTUNA:NÁRODNÍ LIZE - možná i proto, jsem se na chatu až do včerejšího dne neukázal (jednak jsem měl dovolenou a jednak jsem nechtěl něco vyzradit). Jelikož zase začnu bývat častěji i doma, očekávám, že sezonu dohraji ještě v tomto týdnu. Screenshoty už si ukládám průběžně teď, čili další část bude zase plnější - otázkou zůstává, kdy se dostanu k sepsání. Do té doby se každopádně opatrujte a zase někdy ahoj!

Hehe tak paráda, gratulace. Jsem rád, že v tom nejsem sám. Ve FNL je to INÉ KAFÉ. Jsem zvědav jak se s tím popereš ty. A už se těším na to jak to komu půjde! :D
Tabulka krásně vyrovnaná se šťastným koncem. Kdybych tam byl já, tak to určitě nedopadlo. Ale je fakt, že ke konci mi protivníci taky strašně klopýtali a skončil jsem pak až zbytečně s jasným náskokem :( až se člověk bojí z nařknutí, že je číítr.
Jinak konečně jsem našle hráče, kterého máme společného - S5 v přehledu kádru. Mně se absolutně nehodí, ale to přijmení, toho jsem nemohl nechat ležet ladem.

Cheater!!! Teda pro tebe čítr!!! Samozřejmě gratulace k postupu, já ho mohl mít taky už v první sezóně, chyběl jen kousek, takže to určitě za žádný podvod nemám A posílení týmu (ať už realizačního, nebo hráčského), to je prostě TOP. Podle mě hlavní důvod, proč se ti podařilo postoupit tak rychle.

Jen moc nerozumím tomu Béčku. Ty jsi dostal možnost jej úplně odhlásit z hratelných soutěží? Jakože ti dalo vedení tuto možnost? Nebo je Béčko pořád v "hratelné soutěži", ale ty už jsi danou úroveň odebral?

Přestupy a zaměstnanci

Co se zaměstnanců týče, zde jsem moc změn neudělal. Vedení mi povolilo další dva nové skauty, tak jsem najal dva nejlepší, které jsem našel a tím to haslo. Po tolika změnách v předchozích letech to chce trošku ustálit. Na opačné straně ale byl zájem o naše borce z venku - Pavla Bestu chtěli ve Zlíně, bosovlasý brousek ale nabídku na jih Moravy zamítl.

Stejným mottem jsem se chtěl řídit i s hráči, ale nutnost zkvalitnit kádr po neočekávaném postupu byla evidentní. Hned na začátku července přišli dva křídelníci domluvení už v průběhu jara. Do konce měsíce ještě přišlo několik dalších hráčů, z nichž určitě vyzdvihnu Václava Blahu, Jana Nevřelu, Davida Stokláska, Jana Hellebranda a Miroslava Kamenského, kteří se ustálili v A-týmu. Zbytek posil mířil do béčka, kde jsem propustil několik borců či zde přeřadil některé členy z hlavního týmu.

V rámci odchodů jsem se snažil, aby tým neopustilo příliš mnoho borců ze základu a to se mi - dle mého - povedlo. Z úvodní jedenáctky odešli prakticky jen Lukáš Hrdlička, Lukáš Neuer a Jakub Kolář. Suverénně největším byl odchod Bronislava Trávníka, kvůli němuž nám volali z Hradce Králové, jehož nabídku vedení okamžitě přijalo. Proti přestupu jsem protestoval a slíbil, že jej prodám za víc. Nakonec tedy nadějný záložník zamířil do Liberce a to za téměř dvojnásobnou částku, než původně vyjednalo vedení. Obzvláště si pak cením utržených částek za Filipa Firbachera, Štěpána Spurného (kterého si celkem nečekaně vybrala Slavia) a Michala Sekaninu, jenž se nechytil dle představ.



Příprava a mezisezonní pauza

Ještě před začátkem pauzy jsme obdrželi vyúčtování daní a vyplatili kolektivní bonusy za rekordní účast v MSFL. Letní soustředění jsme strávili celé doma. Nejprve jsme si pozvali čtveřici polských celků, než jsme uspořádali další ročník souboje O pohár starosty města, který jsme vyhráli nad rivaly z Libhoště. To v zimě jsme si poprvé udělali pořádný výlet a zajeli do Rakouska a vyzvali čtyři místní celky. Kromě krásné krajiny nám to přineslo i 27 672 Kč do kasy. Přátelské zápasy jsme pak uzavřeli zimní ligou na našem stánku, v níž jsme se také radovali z vítězství. Do soutěžní části sezony jsme pak vstoupili s více držiteli permanentek, než vloni.



FORTUNA:NÁRODNÍ LIGA
Jakožto jediný polo-amatérský celek jsme vstupovali do ligového ročníku 2025/2026 s jediným cílem - pokusit se nesestoupit. Podobně to viděli i bookmakeři. Když jsem se probudil po čtyřech úvodních kolech, říkal jsem si, že mi vlastně tolik nevadilo hrát proti béčkům Brna, Sigmy nebo Baníku. Mezi těsné prohry 0:1 s oběma pražskými S (resp. jejich rezervami) nám totiž pořádně vyklepali kožich v Líšni a doma s Chrudimí. Pak ale přišla série tří výher nad Táborskem, Varnsdorfem a dalším nováčkem soutěže z Písku a říkal jsem si, že to tak hrozné nebude. Bylo. Když nepočítám dělby bodů s Hradcem Králové a Opavou, v pořadí čtvrtý plný bodový zisk přišel až v závěru října před televizními kamerami v Jihlavě. A pak jsme na to navázali listopadovými výhrami s Třincem a Spartou B.

Do jara jsme vstupovali bez jediné posily s cílem většího sehrání a s tím souvisejícího naučení se taktiky. A ještě větší bída mohla začít. Po těsné porážce s Líšní sice přišly plichty s Chrudimí a Slaviou B, následované smolnou porážkou s Táborskem a hubenou výhrou nad Pískem. Pak jsme se ale dalších bodů dočkali až doma s Příbramí. To už jsme byli zase o něco níže v tabulce a tak se nás týkal záchranářský souboj. Druholigový status jsme si udrželi remízou v Opavě, která mohla být i výhrou. Na poslední dva zápasy jsem tedy klukům ze základu dal týden dovolené a už to jen dohrál s béčkaři a náhradníky. Nutno dodat, že hlavně duben byl pro nás novinkou - prakticky každé tři dny jsme někde hráli a vzhledem k našemu omezenému tréninkovému rozpisu je to opravdu záhul.



MOL Cup
Do národního poháru jsme vstoupili venkovním kláním v Hlučíně, kde jsme zvítězili přesvědčivě 4:1. O jednu vstřelenou branku jsme zaznamenali v nadcházejícím kole na půdě Polanky a ve třetím kole, které bylo i cílem vedení, na nás čekal opravdový kasový trhák. Přijelo totiž áčko pražské Slavie a šlo to vidět i na návštěvě. Pokladní zaznamenali 1 012 platících diváků, což je suverénní rekord návštěvnosti a ten jsme pocítili i v klubové pokladně. Prohráli jsme 0:3, nicméně měřit se s prvoligovým mančaftem jako prakticky nechtěný účastník druhé ligy opravdu nešlo a i tak jde o sympatickou porážku - existuje-li takové slovní spojení.



A-tým

Abyste měli lepší představu o kádru, níže přikládám všechny borce vypsány podle pozic. Na brankářském postu jsem spokojen, v obraně už relativně taky. Záloha asi projde mírnou úpravou ve středu a v útoku i nadále věřím Barkovovi, že se rozjede (soudě dle jedné z mých předchozích her, pravda v jiném ročníku).

Brankáři: Jiří Ciupa, Jiří Borek

Obránci: Jan Nevřela, David Stoklásek, Marek Bielan, Jan Hellebrand, Kristián Kaczmarczyk, Miroslav Kamenský, Javier Neruda

Záložníci: David Pravda, Vojtěch Sychra, Tomáš Zlatohlávek, Marek Hausknecht, Marek Kejř, Josef Knedla, Jan Martiník

Křídelníci: Václav Bláha, Seun Egbewole, Marek Jaroň, Dominik Konečný

Útočníci: Petr Nováček, Timofej Barkov



Béčko a juniorka

Naše béčko jezdilo různě po přátelských zápasech, přesně jak bylo avizováno, ovšem jeho vedoucí plánoval čistě venkovní duely a nedržel se ani blízkého okolí. Pro příští sezonu mu tedy tuto kompetenci odeberu a naplánuji striktně domácí mače s lokálními celky - opravdu mě totiž nezajímá, jak si povedou hráči s potenciálem pro áčko proti Druztové, Senohrabům, Spálenému Poříčí nebo Tisu (při vší úctě k obyvatelům těchto obcí). Doufám, že to trochu uleví financím, protože někdy odcházely v rámci juniorského systému velké pálky měsíčně a nejsem si jistý, že na tom mají podíl jen junioři.


Výběr do devatenácti let o bod vyhrál Moravskoslezskou ligu dorostu a v poháru jim stopku vystavili až ve finále dorostenci z věhlasného Baníku Ostrava a to všechno jen potvrzuje, že s několika mladíky se musí počítat i do budoucna. Přesně dle loňského avíza to jsou hlavně brankář Jan Kiss, křídelník Filip Benda a středopolař Tomáš Lokša. V letošním náboru mě zaujali pouze Ivan Kaša, Jiří Žilák, Stanislav Machala a Nguyen Hoang Duy, se zbytkem jsme smlouvy neuzavřeli. Kuriózním byla účast haitského borce, jehož jméno bylo Jimmy a tak dál.



Zajímavosti, aneb co se jinde nevešlo

• Hodně jsme si polepšili co se hlavní sponzorské smlouvy týče - ta vyletěla ze 701 tisíc na 2,75 milionu. A k ní jsme ještě přidali dvouletou smlouvu s místní firmou v hodnotě 790 tisíc korun.
• Souboj s Jihlavou v rámci podzimní části byl poprvé vysílán v televizi a kvůli tomu byl i přesunut. Jako hostující celek jsme si nakonec přišli na částku ve výši necelých 15 tisíc korun.
• V průběhu roku jsme uzavřeli první oficiální společenství a to s Valašským Meziříčím.
• Zároveň jsem přes rok odkoučoval 100. zápas u kormidla FKNJ. V listopadu jsem toto jubileum oslavil podpisem nově dvouleté smlouvy. Možná to bylo tím, že jsem se stal trenérem měsíce listopadu, což se líbilo i vedení.
• Paradoxně až teď, ve druhé nejvyšší soutěži v ČR, jsme se dočkali přesunutí zápasu a to z důvodu podmáčeného hřiště ve Varnsdorfu.
• Poprvé jsme se také dostali do ideální jedenáctky kola a to hned několikrát. Premiérově to byli Petr Nováček, Marek Hausknecht a David Stoklásek. Po nich to byli Jan Nevřela (spolu s ním i Jan Martiník a Tomáš Zlatohlávek), znovu Nováček, Dominik Konečný (dvakrát), Miroslav Kamenský, Jiří Ciupa (ten hned třikrát sám a pak ještě se Zlatohlávkem a Nováčkem) a na závěr jeho brankářský kolega Jiří Borek (při svém druhém startu). Mimochodem kuriozitou je, že pokaždé tuto anketu vyhlásil jiný novinářský plátek.
• Petr Nováček dostal 20 tisíc Kč jako bonus za 15 vstřelených ligových zásahů. V měsíci listopadu byl vůbec nejaktivnější a to mu vyneslo cenu pro fotbalistu měsíce.
• Dvakrát jsme se objevili i v anketě o gól měsíce: nejprve to byl Jan Martiník na 3. místě a potom výše jmenovaný blonďatý útočník, taktéž na bronzu.
• Vedení má nějak velké oči, když nám stanovilo dosti vysoké rozpočty na další rok. Na přestupy budeme mít 1,02 milionů Kč a na platy o cca 350 tisíc více, než doposud - tedy 755 tisíc. Možná to je i proto, že pořád trvají na hraní útočného fotbalu s držením míče.
• Těsně před ukončením sezony se České Budějovice rozhodly nás oslovit s možností sehrání exhibice na našem stánku, kterou jsme pochopitelně přijali. Bude to sice brzy, ale to nevadí - 25 tisíc mít a nemít je rozdíl.
• Za umístění na 13. místě jsme vyplatili bonusy hráčům v celkové výši 760 tisíc Kč.

Epilog

Tak jsme se zuby nehty nakonec udrželi v podhoubí fotbalové elity ČR a příští rok už bych rád byl důstojnějším soupeřem. Ke komentářům - vonTripsi, béčku jsem prostě odstranil hratelnou soutěž a do kanceláře si vymyslel omáčku. Jinak realizační personál je dle mého půlka úspěchu v FMku, samozřejmě až se to vždy po těch změnách chytí (cca půl roku). A dextere, já si říkal, odkud to příjmení znám, tak jsi mi „rožnul“ v hlavě. Co se hry týče, v průběhu posledního týdne a něco jsem ještě měl menší infarkt, když mi při hraní zápasu s Líšní spadl počítač.

Po delším bádání byl problém v disku, který byl zespodu spálený a tak jsem přeinstaloval Windows na druhý disk a naštěstí se mi povedlo i zachránit save. Přiznám se tedy, že již zmíněný duel proti brněnské části jsem hrál znovu, ovšem prohrál jsem v obou případech, čili je vše ok. Je však možné, že mi chybí nějaké screenshoty z podzimu, za což se dodatečně omlouvám. Pokud to bylo důležité, tak se k tomu vrátím v některé z dalších částí. Zároveň mi asi odchází i „praktický“ flash disk z Barcelony, protože u některých screenů jsem musel udělat výstřižek a došlo ke ztrátě kvality.

Díky za komentáře.

Pecka přestupy, 6M je super výsledek! Finance jsou tak hezky stabilní, i když teda ten přestupový rozpočet zase tak velký nemáš (koukni se pak ke mě, až vyjde nový part; ovšem sponzory ti závidím) Takže z toho bude konečně první koupená posila?

A herní výsledky jsou za mě OK. Jakožto nováček, co příliš neposiloval, spíše ztrácel, ses tam držel hezky. Záchrana s předstihem a ani to nemáte daleko na poklidný střed tabulky Za mě super, takhle bych si to představoval taky.

Jinak na můj vkus držíš moc hráčů v rezervě i juniorce, zvláště když s rezervou hraješ pouze přáteláky. Ale každý na to jde jinak, držím palce ať se ti výchova mladých daří, v malých klubech to ani jinak nejde... resp. ty si jedeš ještě druhou cestu - brát vše co končí v Baníku co?

Hlavný cieľ, zachrániť sa v lige, si splnil, takže sezónu môžeš považovať za úspešnú. Klobúk dole, že si to zvládol, aj keď si jediný neprofesionálny tím v lige. Trochu ma prekvapila nová rekordná návštevnosť. Myslím si, že v realite by sa na Slaviu prišlo pozrieť ešte viac ľudí, ale to už asi Tenshi nevie v DB nastaviť :) . Inač, ako ti závidím, že si mal béčko v hrateľnej súťaži a ty ho takto odpíšeš :D (aj keď tie dôvody sú pochopiteľné). Mne vytvorilo béčko v nehrateľnej lige a rád by som ho dostal do hrateľnej :D Financie vyzerajú dobre. Je problém ich takto udržať? Teším sa na pokračovanie a som zvedavý, kedy ťa uvidíme v najvyššej lige :)

Dávám si na zahrádce pěkné cigarko a vinko. Čtu tvůj deník a užívám si dovolenou jak jsem si představoval.

Udržení krásný. Nemyslím si, ze to je zuby nehty. 9 bodu je fakt hodně.

Hezky rozpočet na další rok, čekám stred, nejhůř hodně hladkou zachránu.

Nábor akademie je pro mě jak z jiného světa. Fakt čirá zavist. Nemohu se dočkat až se doma do toho zase pustím.

Přestupy a zaměstnanci

Co se příchodů týče, opět jsme se snažili neutratit žádné prostředky a vyhledat diamanty na volném trhu. Hodně očekávám od Denise Látala a Filipa Ulricha. S velkou pompou přicházel Jan Juroška, ovšem ten nám nakonec příliš nepomohl. Naopak Filip Zorvan přišel poměrně nenápadně a nakonec se celkem chytil. Poté se nám ještě povedlo podepsat do základní sestavy Karla Pojezného a Jakuba Yunise. Výkony druhého jmenovaného ale nestály za zmínku.

V lednu k nám přišli Jiří Mašek, Ondřej Dolejš, Franko Čirjak a Dan Jambor. Příchod Adama Skarabely byl pouze proto, že juniorka neměla prakticky žádného brankáře. V lednu jsme pak už dopředu dojednali příchody po vypršení smluv u Jana Jelena, Tomáše Lněničky, Matyáše Dvorníka a Jiřího Maška a rovněž se bude konat i návrat ztraceného syna v podobě Michala Sekaniny. A ke konci sezony jsme ještě ukořistili Štěpána Bálka z Frenštátu.

Největším odchodem byl prodej Jana Kisse za 2 450 000 korun do Teplic. Kromě prodeje Dominika Hasaly za necelý milion do Opavy už zbytek odchodů nestojí moc za řeč. Zájem byl o Jana Hellebranda, ale toho jsem nechtěl pustit tak snadno, jak si představovali v Dukle a Chrudimi. Nutno dodat, že velkou roli v jeho rozhodnutí setrvat udělal Tomáš Zlatohlávek. A na chlup identický scénář se pak konal v případě jeho stoperského kolegy Davida Stokláska (o něj měli dokonce větší zájem).

V průběhu roku se opět objevili někteří zájemci o mé kolegy z realizačního štábu. Zatímco nabídku prakticky domácí Karviné Jan Laštůvka odmítl, do Ústí nad Labem šel prakticky hned - možná to ale bude tím, že jsem si zrovna v době, kdy nás ti severočeští šmejdi oslovili, dovolil čerpat řádnou dovolenou. S nabízeným platem bych ale konkurovat určitě nedokázal (tolik nenabídnu ani hráčům) a tak mu přeji jen to nejlepší do budoucna. Do realizáku se pak vrátil Michal Ordoš, než nám Chrudim ukradla Romana Vejvodu jako vedoucího rozvoje mládeže. Zároveň jsme se na konci sezony rozloučili s panem Pávkem, jenž pověsil skautské brýle a notýsky na hřebík.



Příprava a mezisezonní pauza

Po uplynulé sezoně přišlo jako první klasické vyúčtování daní a rovněž jsme se dočkali nového hlavního sponzora na dresu, který do pokladny přinesl jednorázově 3,75 milionů Kč. Prvním přátelákem byl velmi brzy duel s Českými Budějovicemi, na který se pozvali sami Jihočeši a v němž jsme prohráli těsně 0:1. Následně jsme se na letní soustředění vydali na Slovensko, které nám do kasičky vneslo necelých 48 tisíc a tak jsem se rozhodl, že pro motivaci hráčů zvolím tentokrát vysoké prémie.

Permic se prodalo 59 - o 2 více, než vloni. Jde jen o potvrzení vyššího průměru návštěvnosti oproti minulé sezoně. No a co se zimní přestávky týče, tam jsme zamířili do Polska (s jednozápasovým odskočením k jejich jižním sousedům) a kvůli poplatku cca 22 tisíc si vydělali aspoň 112 365 Kč. Na závěr jsme si odkroutili další účast v naší místní zimní lize, kam přijaly pozvání Vítkovice, dále Frýdek-Místek a Čenstochová. Když už řešíme finance, přikládám i skautingový rozpočet, který je hrubě podceněný a musím jej dotovat ze zbytků z přestupových a mzdových prostředků.



FORTUNA:NÁRODNÍ LIGA
I tentokrát odstartoval ligový kolotoč informací o přenášení zápasu s Jihlavou v televizi, kvůli čemuž muselo dojít k přesunu v termínu. A ještě před začátkem prvního kola se nám přesunul mač s rezervou Slavie a to kvůli zápasu Mladé Boleslavi a Galatasaraye (také jsem nechápal). Do sezony jsme vstupovali s rekordní průměrnou návštěvou a logicky i umístěním v lize (při premiérové účasti) v zádech. Bookmakeři počítali i s naším Petrem Nováčkem, který v minulé sezoně skončil druhý v pořadí kanonýrů a tak by dle nich měl zasáhnout do boje o nejlepšího střelce (u nejlepších hráčů už nikoliv). Experti nás tipovali i letos na jasný sestup, když jsme dostali kurz 51.0. To prostě chceš. Ale jak říká staré přísloví: „Nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko“. Navíc ti samí experti nás neoznačili ani za překvapení minulé sezony a preferovali deváté Táborsko.

Do sezony, v níž vedení stačilo se udržet a dojít do třetího kola v poháru, se nám povedlo vstoupit výhrou nad Chrudimí (gól Davida Pravdy byl mimochodem oceněn jako nejlepší za měsíc červenec) a trojicí remíz. Po ní přišla těsná porážka od Táborska, následovaná výhrou nad Duklou a další remízou na závěr srpna. Září jsme odstartovali prohrou s Olomoucí, která sestoupila z první ligy a na tu jsme navázali dalšími remízami doma s Žižkovem a venku na Příbrami. Péťa Nováček bral druhé místo v kategorii hráč měsíce a Honza Hellebrand se s Davidem Stokláskem dostali do nejlepšího týmu kola. Do něj se postupně kvalifikovali i Samuel Kulig, Marek Jaroň, Marek Bielan a Dominik Konečný.

Nadcházející měsíc byl výborný - po vítězství nad Opavou, které v poslední minutě normální hrací doby vystřelil Vašek Bláha, jsme sice prohráli před televizními kamerami s Jihlavou, ale pak jsme dlouho vedli v Prostějově, kde jsme o plný počet bodů přišli až v samotném závěru zápasu. Chuť jsme si tak spravili na Třinci a to mi vyneslo třetí místo v anketě o trenéra měsíce. V týmu týdne se jednou objevili Ciupa a Bláha. A v listopadu jsme na tuto formu navázali vysokou výhrou nad Líšní a triumfem v Chrudimi. Díky němu jsme přezimovali jako třetí nejlepší celek soutěže a já ve výše zmíněné anketě bral poprvé vítězství, což potěšilo i sportovního ředitele Ondru Krejčíka. Honza Martiník bral 3. místo v anketě o hráče měsíce a důsledkem skvělé fazóny byl i rekordní počet v rámci jednoho týmu týdne - 5 novojičínských borců a z toho všichni v základní sestavě. Kája Pojezný, Konečný a Hellebrand pak přidali ještě jednu nominaci v této anketě.

Jaro jsme rozehráli v ještě větším stylu, než podzim - výhrou 4:2 s Varnsdorfem, po níž následovalo vítězství s rezervou Slavie. To s sebou neslo jako následek zopakování účasti pěti našich hráčů v nejlepší jedenáctce kola následovaný účastí Fildy Zorvana a Hellebranda. Na závěr března nás sice porazilo Táborsko, ovšem vstup do měsíce dubna opět sliboval lepší zítřky. A ty přišly. Jako samozvaní remízoví králové jsme si podělili po bodu s Ústím (mimochodem opět v televizi, což nám oznámili ještě na konci podzimní části) a pražskou Duklou, než jsme všechny body uzmuli Vyškovu z jejich azylu v Drnovicích (zdravím na Slovensko) a to před „nízkou“ návštěvou, která je přitom dvojnásobná jako náš průměr.

Trochu mě mrzelo, že Domča Konečný musel do médií říct, že jsem si v kabině po plichtě proti Ústí nad Labem nebral moc servítek. Pak nám sice doma ukradla Sigma plný bodový počet, ale na závěr aprílového měsíce nám Péťa Konečný s Konečným zajistili dvě remízy 2:2 z venkovních hřišť - na Žižkovu a v Opavě. Každopádně do jedenáctky týdne se dostali Zorvan a Jaroň, trefa druhého jmenovaného poté brala stříbro v anketě o gól měsíce.

V posledním měsíci jsme porazili Příbram, avšak po porážce Jihlavy už jsme nemohli pomýšlet na senzační zasáhnutí do bojů o postup (zdravím do Litoměřic). Po remíze s Třincem už jsem tedy nechal hrát náhradníky. Ti si nejprve museli nechat vyprášit kožich od Prostějova (hodně tomu pomohlo i vyloučení mladičkého Karla Hrdličky), než otočili průběh zápasu v brněnské městské části Líšeň (Seun Egbewole chválil poločasový proslov od kolegy asistenta, jelikož já už jsem tento zápas nechal čistě v jeho režii). Co se týmu týdne týče, zde se už předvedli jen Mára Bielan a Danek Jambor.

Nakonec tak z toho bylo krásné 5. místo (jenž bylo pochopitelně novým rekordem v historii klubu) a z něj pramenící bonusy ve výši 335 tisíc pro hráče a trenéry. Mezi hráči roku se neobjevil nikdo z našeho kádru (přitom Honza Martiník byl v užším výběru mezi favority, když vyhrál Matyáš Liška. Nakonec se aspoň do ideální jedenáctky dostal Jirka Ciupa jako náhradník), ovšem mezi trenéry mi připadlo bronzové umístění.



MOL Cup
Naše vystoupení v poháru bylo tentokrát opravdu tragické. Už v úvodním kole jsme museli až v prodloužení nasazením hráčů z A-týmu zachraňovat triumf nad Holicemi, abychom hned vzápětí dostali jízdenku domů od Prostějova. Víc se mi to ani nechce komentovat. Celkové vítězství zaznamenala Slavia.



Béčko a juniorka

Béčko absolvovalo pořádnou dardu zápasů, ovšem všechny hrálo na našem domácím stánku, který se i přesto všechno pyšní excelentním stavem trávníku. A těší mě, že se jim celý rok povedlo neprohrát. S výjimkou závěrečné remízy se Slavkovem, kdy jsem si několik hráčů vypůjčil výše, z toho pokaždé bylo vítězství - v mnoha případech i velice vysoké. Je však pravda, že takto široký kádr v rezervě je zbytečný a proto v příští sezoně provedu redukci na opravdu minimální počet hráčů (představuji si tak 13 celkem).


Financím určitě pomohla suma necelých půl milionu korun, kterou jsme dostali na začátku kalendářního roku za účast v 1. lize staršího dorostu. Ano, naši mladíci se poněkud nenápadně dostali do nejvyššího patra ve své věkové kategorii. A ačkoliv z ní zase hned vzápětí spadli (po hrozném úvodu nakonec velmi těsně, ono v létě „zobli“ i kluky z Viktorky Plzeň), v rámci kraje se radovali z triumfu v poháru, když na penalty porazili vrstevníky z Karviné. Co se náboru týče, objevilo se několik slušných talentů, které jsme hned podepsali na dorostenecké smlouvy.



Zajímavosti, aneb co se jinde nevešlo

• Mimo klub - nejlepším trenérem předchozího ročníku byl Pavel Horváth.
• Celý rok mi vedení nedovolilo dostudovat závěrečnou trenérskou licenci, přičemž to obhajovali tím, že by o mě mohl být zájem jinde. Nakonec však přeci jen polevili a tak konečně studuji na Kontinentální A.
• Rovněž po celou sezonu jsem se snažil navázat další spolupráci, abychom mohli mladíky posílat my i do jiné soutěže, ale z nabídky se mi nezamlouvala žádná možnost. Vedení mi už dokonce několikrát dalo volnou ruku ve výběru, nicméně s celkem z místní části Bludovice se nedomluvilo (a to ani na jaře při druhém pokusu). Stejně tak se nenalezl ani seniorský klub, který by naopak platil nám a nebo sem posílal mladíky na hostovačky, i když s tím předseda výjimečně souhlasil.
• A do třetice celoroční snažení „na koberečku“ - předseda nechtěl ani slyšet o vylepšení tréninkových prostor a zlepšení náboru juniorů, navýšení počtu trenérů či skautů nebo profesionalizaci klubu. Jednou se vymlouval na peníze, podruhé na rekordní umístění klubu v historii (hodně mě pobavila věta „Lidé mají snaživé amatéry rádi“).
• V půlce ledna jsem si „na prasáka“ zažádal o nový kontrakt a vedení mi vyhovělo. Podepsal jsem na další 2 a půl roku s platem 15 tisíc, který klesne na 11 tisíc v případě sestupu do MSFL. Vedení ho přijalo s radostí.
• Aby toho nebylo málo, tak po sezoně jsem se snažil o odebrání podmínek hrát útočný fotbal a hru založenou na držení míče. Nesouhlasili. Ale když přišli s možností navýšit plat asistentovi manažera, který u mě aktuálně nebere nic, tak jsem se mírně naštval.
• Trochu předběhnu, když prozradím, že do další sezony půjdeme se stejnou částkou od sponzorů a to je 4,25 milionů Kč, zároveň bez vyúčtování daně a s poměrně slušnými rozpočty na přestupy a mzdy.

Epilog

Po delší odmlce se mi povedlo sesmolit tuto sezonu, nicméně ve hře už mám další za sebou a tak se pokusím co nejdříve dohnat tento rest, abych moc neutekl. Děkuji všem za komentáře.

K té návštěvě na Slaviu - no byl jsem i tak nadšený, jak to přiteklo do kasy, ale asi je to reálné, jelikož tady je větší zájem o hokej, basket, discgolf a další tělovýchovy, než na fotbal (dle mého soudu). Nerad bych kecal, ale je možné, že ti hra to béčko do nějaké nízké soutěže přiřadí sama (zažil jsem to myslím v minulém ročníku, kdy už jsem na Tenshiho databázi hrál). Ale ať zase nelžu no, budu rád, když to někdo potvrdí/vyvrátí. A finance - no je to čím dál horší, teď jsem zjistil, že jsem ještě fakt závislý na prodejích, abych nešel do nuly.

Jinak jsem si vědom toho, že jsem se možná více rozepsal, ale měl jsem hodně screenshotů, což se chystám napravit, protože takhle už je to dle mého soudu skoro na deník (taky jsem na tom místo maximálně jednoho odpoledne dělal odpoledne dvě). A jednak mi vyprchal elán - důvod se dozvíte v dalším dílu. Takže užívejte, dokud to tak je a mějte se famfárově!

PS: Zaujal mě hráč na pořadovém čísle 3 v tomto pořadí, co je vždy na konci roku. :D

LOL „Lidé mají snaživé amatéry rádi“ úplně to slyším, že tohle by se stalo v reálném životě. Aneb "podnikatelé mají rádi pracovitý lidi, co za to nic nechtějí"

5. místo krásný. Ujistím Tě, že Litoměřice druhou sezonu ve FNL tak zářnou fakt nemají.

Jinak to samé jak jsem to měl já, investice nula do čehokoliv. Však každý má rád snaživé amatéry :D

Hodně štěstí v další sezoně, kterou už máš asi dohranou nebo skoro dohranou :-D

Hezké výsledky, jen tak dál